Jak se liší následující dva argumenty?

Ta věta, kterou předtím někdo řekl, se dá postupně přeformulovat na kvantifikovaný výrok a poté na implikaci: „Neexistuje soudný člověk, který k tomu může asistovat.“ –> „Pro každého soudného člověka platí, že k tomu nemůže asistovat.“ –> „Je-li člověk soudný, nemůže k tomu asistovat.“

Z toho se ještě dá udělat obměněná implikace: „Může-li k tomu člověk asistovat, není soudný.“

Mohou existovat lidé tří typů:

soudný a neasistující
nesoudný a asistující
nesoudný a neasistující

Nemá velký smysl u asistujícího člověka upřesňovat, je to asistující člověk, který není soudný, protože z původní věty vyplývá, že asistující člověk je automatický nesoudný.

Naproti tomu u nesoudných lidí má smysl rozlišovat, jestli jsou asistující, nebo neasistující, protože je možné obojí.

nesoudný člověk, který asistuje … má smysl

Neasistuji-li, jsem soudný. … Toto z původní věty nevyplývá, neasistující člověk může být i nesoudný. Asistují jen nesoudní, ale ne nutně všichni nesoudní. Mohou být i nesoudní, kteří neasistují.

asistující člověk, který není soudný … Je zbytečné dodávat „který není soudný“. Asistující člověk nemůže být jiný než nesoudný.

Jsem-li soudný, neasistuji. … Toto je pravda.

Nesouhlasím, těch výkladů se nabízí více.

„Nesoudný člověk, který asistuje“ nemusí nutně asistovat kvůli nedostatku soudnosti.

Může to znamenat opak:
Člověk, který u něčeho (nikoliv k něčemu!) asistuje, nemůže být soudný,
protože je vtažen do situace (nemůže už být nestranný).

On už ten obrat „nesoudný člověk“ je zavádějící.