Jaký vliv mají současné pozemkové úpravy na životní prostředí?

Nějaký čas jsem to projektoval, trochu i zaměřoval, ale to už je 20 let. Takže moje info jsou jen orientační. Jistě se najdou vhodnější zdroje informací.
ad1) My jsme začínali laserovými zaměřovači – jeden stál u mašiny, druhý chodil s hranolem (zrcátkem). Později jsme to kombinovali s GPS, ale to nefungovalo např v lese. Pro přesné měření GPS musí být 1 stanice postavena poblíž na místě se známými souřadnicemi, např. na bodě triangulační sítě.
\\\Další variantou bylo letecké focení. Na body triangulační sítě a další pomocné body se známými souřadnicemi byly položeny terče s odrazivým povrchem, tuším to byl alobal. Tyto terče byly porůznu orientačně položeny i na dalších místech v terénu, jako na nalezené mezníky a hraniční kameny, a také na některé přírodní hranice. Potom proběhlo letecké focení a geodetické zpracování. Tímto způsobem ale nebylo možno změřit lesy, křovinaté hranice pozemků aj. Ty bylo nutno dozaměřit pozemně, popř i provést tzv místní šetření hranic pozemků s účastí jejich vlastníků a komise.

2. To nevím, byl jsem v soukr. firmě a majitel nám spíš dával k prostudování katastrální území, kde pozemkové úpravy proběhly ještě za první republiky, jako např Nárameč a Číkov na Třebíčsku.
3. Pozemkovými úpravami se sice pozemky vlastnicky scelují do větších celků, ale vzhledem k tomu, že u nás za komunistů proběhla kolektivizace zemědělství s tvorbou obrovských půdních celků, tak současnými pozemkovými úpravami se většinou už nic nezkazí. Jde spíš o formální vyšešení vlastnictví, nikoliv o další reálné vytváření velkých lánů. Naopak jsou přes zemědělské pozemky projektovány biokoridory mezi biocentry, další roztroušená zeleň a protierozní opatření.
4. Většinou příznivý. Měl-li kdysi vlastník např. 20 ha půdy, bylo to v průměru v 50 parcelách, které jsou v současné době součástí velkých půdních bloků. Snahou pozemkových úprav je tyto scelit do několika větších parcel tak, aby bylo možno s využitím stávajících i nově projektovaných cest umožnit přístup k těmto pozemkům, aby je mohl jejich majitel buď sám obdělávat, nebo pronajímat různým subjektům. Průměrně je tak původních 20 ha v 50 parcelách sceleno do 4 – 10 nových parcel. Záleží na členitosti terénu, půdních podmínkách a v nemalé míře na ochotě vlastníků se vzájemně dohodnout. Někde je situace mezi sousedy vyhrocená a výsledek pozemkových úprav je nakonec nelogický. Přitom musí být s celkem malou tolerancí dodržena výměra, půdní kvalita, i průměrná vzdálenost původních a nových pozemků. Ovšem oficiálně stanovená půdní kvalita (bonita) neodpovídá přesně skutečnosti, a to může být zdrojem sporů.

… tady se domácí úkoly neřeší …