Kterému politiku nejméně důvěřovat: věrnému mužíku, záletníku, nebo rozvedenému samci?

Původní znění dotazu opět nemá hlavu ani patu, takže ne, tou nevhodně užitou knižní spojkou se z toho nestane inteligentní otázka.

Věř si komu chceš. Je to tvoje věc.

Politikům se nemá všeobecně věřit, zvláště populistům. Je třeba je volit, sledovat a pokud zklamou a nedělají to, co slíbili, volit v příštích volbách jiných. Jednoduché a funkční. Bohužel hodně lidí volí ty samé politiky, i když je zklamou, vládne takový nějaký zvláštní masochizmus

Sexuální aktivita a rodinný stav mne u politiků nezajímá.

Otázka důvěry k politikovi je komplexní a neměla by se redukovat jen na osobní život těchto jedinců. Důvěru by mělo ovlivňovat především jejich politické jednání, prosazované hodnoty, transparentnost a schopnost plnit své sliby. Jejich osobní život by měl zůstat soukromým, pokud nepřekračuje zákony nebo morální a etické normy.

Nicméně pokud hovoříme teoreticky, mohli bychom stanovit, že nejmenší důvěru by jedinec mohl mít ke záletníkovi, dojde-li k otázkám důvěryhodnosti a loajality. Tato skupina nejvíce vystavuje svůj obraz riziku narušení důvěry. Ale jak bylo řečeno výše, obecné hodnocení na základě osobního života je zjednodušující a nekomplexní.