Nemáte nějaký trik na zapamatování principu převodu jednotek?

Jo takovéto jednotky. To snad nemůžeš myslet vážně. Nic si pamatovat nemusíš. Je to pouhé násobení nebo dělení deseti. To se jen posouvá desetinná čárka. Jestli nevíš kolik deciltrů nebo mililitrů má litr, tak by bylo lepší se vrátit na základku.

Máš spíše na mysli násobky jednotek, ne převody typu libra/kilogram. Základem je naučit se zpaměti předpony násobné: deka, hekto, kilo, mega atd. a dílčí: deci, centi, mili, mikro… Spočítat vztah mezi nimi je jen aritmetika, stejně jako u jednotek plošných a objemových. Musíš vědět, že ar = čtverec o straně 10 m, hektar 100 m. Plocha aru je 10×10= 100 m2, hektar 100×100=10 000 m2. Kolik má hektar arů? 10 000/100 = 100.

Možná by stačilo si zapamatovat přípony, jak jdou přesně po sobě deka, hekto, kilo, mega atd viz odkaz
http://fyzika­.okhelp.cz/pre­vody-jednotek/predpony-jednotek-tabulka.php
a pak už to je jednoduché nejbližší nižší v pořadí je x 10 a naopak. Nezapomenout na plošné (tj. x 100) a objemové míry (tj. x 1000). Někdy je to trochu jinak nazvané např. u plošných měr 1 km2 = 100 ha = 10 000 arů = 1 000 000 m2

Upravil/a: suaeda

Trik je uplně jednoduchý. Pořádně se je naučíš a vydrží ti to na celý život. Je to stejné jako s násobilkou

Tak úplně banální to zase vždycky není, aby se to dalo řešit jen posouváním desetinné čárky a pouhou znalostí významu předpon násobných a dílčích jednotek. Jednotek je spousta a nelze si všechny pamatovat. Máš-li převádět např. metry na palce nebo stopy, nevystačíš si jenom s posouváním desetinné čárky, zrovna tak jako při převodu kWh na MJ, nebo mJ na eV (elektronvolty). V praxi se navíc z praktických důvodů používají i jednotky starší, např. nevyhodím starý katalog vlastností magnetických materiálů se spoustou platných charakteristik a údajů jen proto, že pro magnetickou indukci používá jednotku G (gauss) místo dnes platné T (tesla). Do školních testů na SŠ se obvykle nedávají různé vychytávky, ale běžně používané jednotky v občanském životě a tam se mi osvědčil následující postup:
1/ nejprve si pro jistotu ověřím, zda obě jednotky jsou jednotkami téže veličiny a zadání není chybné. Ono to nemusí být v některých případech na první pohled pro každého patrné, třeba u těch zmíněných mJ a eV, nebo ampérhodin a coulombů,…)
2/ uvědomím si nebo si zjistím, která z uvedených jednotek je větší a kolikrát, než jednotka menší na druhé straně rovnice. Zde využijeme znalosti významu předpon určených pro jednotky násobné a dílčí. Dejme tomu, že větší jednotka je k-krát větší, než menší jednotka.
3/ Pak tímto číslem (k) násobíme, nebo dělíme číslo stojící před zadanou jednotkou a získáme tak hledaný počet jednotek na které převádíme. Jestli budu násobit, nebo dělit záleží na tom, zda má být hledané číslo větší nebo menší, než to zadané. A teď důležitá věc!
V rovnici musí být před větší jednotkou menší číslo a před menší jednotkou větší číslo! Nikdy ne naopak! Je to logické. Uvědom si, že máš-li sežrat stejné množství polévky pomocí velké lžíce, hrábneš tam méněkrát, než pomocí malé lžičky. Zde velká lžíce = větší jednotka, malá lžička = malá jednotka.
V nepochopení toho, co jsem právě napsal, spočívá časté chybování studentů, kteří místo aby v daném případě dělili, tak násobí a naopak. Dojdou pak k absurdním výsledkům, jakože např. 56 pF = 56 000 nF atp. Vyzkoušejme si to na jednoduchém, až primitivním příkladu:
Mějme např. převést cm3 na litry: 250 cm3 = ? l
1/ Základní podmínka je splněná, obě jednotky jsou jednotky objemu.
2/ 1 l = (1 dm3) = 1000 cm3; dm3 je tedy 1000 krát větší, než cm3
3/ Protože před větší jednotkou musí stát menší číslo, než číslo před jednotkou menší, budeme těch 250 dělit tisícem a dostaneme hledaný vztah 250 cm3 = 0,25 l
Ve složitějších případech nelze převod provést takto jednoduše (téměř z hlavy v jednom kroku), ale v několika krocích. Např. při převodu kWh na J tam musím vzít v úvahu kromě vztahu 1 kWh = 1000 Wh, že také 1 Wh = 3 600 Ws a navíc musím vědět, že 1 Ws = 1 J, jinak jsem v háji. Takže ona ta zdánlivá jednoduchost je diskutabilní, ale naučit se to dá. Nevím, jestli jsem se při své „výuce“ vyjádřil dostatečně srozumitelně, ale snad ti to bude k užitku. Chce si to procvičit na příkladech a takových deset či dvacet, to je opravdu málo.