Nevíte někdo, proč je dodnes obávaným místem Sobín? Co se zde událo?

Hm, nasel jsem pouze toto: Poblíž malebné vesnice Rynholec na Rakovnicku se nachází místo, kde se občas odehrávají skutečně podivné věci. V lesíku za vsí se v minulosti zřejmě děly otřesné praktiky. Hrátky s okultním světem zřejmě doprovází jedena lidská oběť a všudypřítomný zločin. Tato historie je spojena s podivnými existencemi, které kdysi obývali tvrz nesoucí název Sobín. Avšak dnes, o mnoho let později, zbyly na místě po tomto hrádku jen nepatrné zbytky. Přesto tu pořád obchází děs a hrůza.

Predpokladam, ze prazsky Sobin to nebude, tohle je jediny Sobin, o kterem jsem se na nejakem blogu neco docetl, ze je „hruzostrasne“. Proc je porad obavanym mistem? Asi neni, spis proste se z toho stala mistni povera, stejne jako na spouste jinych mist, kde se udaly nejake zle udalosti. Lidska fantazie je nezmerna.

Zdroj: http://roccer­ka.blog.cz/1107/so­bin-zahada-zanikleho-hruzneho-mista

Třeba Vám odpoví tato pověst:

O dvou lípách (Tomáš Bednařík: Pověsti a příběhy z Novostrašecka)
U cesty, která vede od lánského hřbitova k Rynholci, nedaleko místa, kde se říká Na Starém zámku, stojí dvě mohutné lípy. Zjara voní do daleka a v létě skýtají příjemný chládek. Málokdo už ví, proč zde byly vysazeny …

Tuchlovický vladyka měl dvě hezké a milé dcery – Marii a Martu. Brzy se o ně začali ucházet nápadníci z blízkého i širokého kraje. Marie se rozhodla pro statného rytíře z tvrze Sobína, které stávala na návrší, jemuž se dodnes říká Na Starém zámku. Marta si zvolila rytíře z Holubína, který sídlil ve tvrzi na protější stráni nedaleko Stochova. Otec jim vystrojil společnou svatební hostinu a po skončení několikadenního hodokvasu se mladí manželé konečně odebrali do svých domovů.

Marie však dlouho šťastná nebyla. Brzy zjistila, že jeí muž je prchlivý, panovačný, hrubé povahy, který s potěšením týrá své poddané. Marně mu domlouvala, marně za ně prosila. Jen se jejím prosbám vysmíval, a když se proti němu lidé bouřili, krutě je trestal.

Jinak tomu bylo na Holubíně. martin manžel byl vlídný, ke každému laskavý a Marta s ním byla šťastná. Poddaní jej měli rádi a on často bral v ochranu pronásledované nešťastníky ze sousedního panství. Tím si sšak znepřátelil svého švagra.

Jednou o žních se stalo, že poddaní z Holubína pracovali na poli, které sousedilo s pozemkem rytíře ze Sobína. Tu se najednou přihnali jeho lidé, všechny je pochytali, obvinili je, že porušili hranice panství a odvlekli je na Sobín, kde je uvrhli do vězení.

Mírný vladyka z Holubína se nad tímto švagrovým činem velice zarmoutil. Požádal Martu, aby se vydala na Sobín a pokusila se záležitost nějak smířlivě vyřešit. Ta se však záhy vrátila se slzami v očích. Švagr ji ani nepustil dovnitř, nedovolil jí promluvit se sestrou a jejímu muži vzkázal, že lidé z Holubína budou ve vězení tak dlouho, dokud se mu nezachce je propustit na svobodu. Marii pak prchlivý rytíř zakázal se s její sestrou stýkat. Přemýšlel tedy vladyka z Holubína dál, jak by své lidi ze Sobína vysvobodil.

Příležitost se mu naskytla za několik dní. Sobínský pán si sezval velkou společnost a chystal se na lov. Jakmile lovci opustili tvrz, přispěchal vladyka z Holubína a vězně osvobodil. Lov se vydařil. Rozjařená společnost se vrátila s bohatým úlovkem. Když se rytíř ze Sobína dozvěděl o osvobození věznů, v návalu zlosti poslal ke švagrovi rychlého posla s výzvou, aby se přichystal na souboj. Jednou provždy si to s ním vyřídí bambitkami. Marně ho přátelé uklidňovali, marně ho Marie prosila, aby od souboje ustoupil. Rytíř toužil jen prohnat švagrovi hlavu kulí.

A tak se nad ránem sešli v místech, kde nyní stojí dvě krásné lípy. Namířili na sebe bambitky a na pokyn sekundanta vystřelili. Oba naráz. Mířili dobře a kule si našly svůj cíl. Rytíř z Holubína padl k zemi s prostřelenou hlavou, jeho švagr ze Sobína s prostřeleným srdcem. Marie a Marta se staly náhle vdovami. Na místě, kde jejich mužové vydechli naposledy, vysadily dvě lipky. Dávno zanikly obě tvrze, jen tráva a křoviny kryjí jejich rozvaliny. Lípy tu však stojí dosud, objímají se větvemi, navzájem se podpírají, a když jsou v květu, omamná vůně se line po celém kraji. Jako by pocestnému, který se v jejich stínu zastaví k odpočinku, chtěly říct, že na světě má vládnout jen láska a přátelství.

Jedná se o tvrz u obce Lány.

Zdroj: www.obec-lany.cz/cz/tvrz-sobin

Podle místní pověsti vedla ze Sobína podzemní chodba do sousední obce Vašírov k hlásce zvané Sobínek. Historik August Sedláček uvádí, že podle pověsti byl Sobín sídlem loupeživých rytířů, kteří zde měli velkou knihovnu, z níž pochází i stochovský misál (církevní kniha). Sobín původně nazýván Sovín jako protějšek ke tvrzi Holubín (stávala nad stochovským dvorem)......

Zdroj: http://www.obec-lany.cz/cz/tvrz-sobin

Čauky
odkaz http://www.obec-lany.cz/cz/tvrz-sobin

jde o tvrz se jménem Sobín jde o místo které je opředeno mnoha záhadnými jevy a je zde dodnes cítit negativní energie …leží u Lán …pojí se i s tragickou událostí kdy zde při souboji zahynuli dva muži na jejich památku zde stojí dvě lípy…

Zdroj: Enigma