Pěstuje se u nás ještě kukuřice na zrno, nebo jen do bioplynových stanic?

Lepším řešením mohou být komunální bioplynové stanice. Nemusí se pro ně pěstovat cíleně rostliny.
Zpracuje se v nich bioodpad z domácností, městské zeleně, restaurací a jídelen, obchodů, tráva ze zahrad atd.
Komunální bioplynové stanice mohou ve městech nahrazovat částecně teplarenství, kotelny na zemní plyn. Emise CO² neutrální, vyrobí se tak elektřina a teplo popř. biometan.

Někdy v roce 2014 byly ceny kukuřice, přenice atd,. tak nízko, že se opravdu i nás začala víc pálit dokonce i pšenice jako palivo. Ale to velmi rychle skončilo s růstem cen komodit …

Dnes se často kukuřice v krmných směsích nahrazuje dovezenou GMO sójou. Což je škoda.
Snad by šlo pěstovat českou kukuřici na zrno a ještě zbytek rostliny pouužít do bioplynové stanice.

Problém je, že při fermentaci na bioplyn je výhodné, aby rostliny byly mladší s lépe hydrolizovatelnou vlákninou a dostatečným obsahem vody. Ideální zralost je zhruba stejná, jako při sklizni na siláž, tedy asi při 30% sušiny, mléčně vosková zralost zrna. Při sklizni na zrno se požaduje alespoň 70% sušiny. Kromě toho se více metanu získá právě z těch palic než ze zbytku rostliny.
Jinak se dnes klasicky na zrno sklízí jen malá část kukuřice. Na krmení je výhodnější palice se zrny sklízet při větší vlhkosti kolem 40 % a nedosoušet, ale silážovat (metody CCM a LKS). Ale i to už je hmota příliš suchá a stará na bioplynovou fermentaci. Kromě toho i pole – půda potřebuje, aby tam nějaká rostlinné zbytky zůstaly.