Proč se jedná o úmysl nepřímý, když žena vzala nůž a bodla jím někoho?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Když se někdo opije a ještě je pod vlivem drog, tak to momentálně nemá v palici v pořádku. Za střízliva Jekyll, pod vlivem Hyde.
Pacienti s medikací určenou lékařem to podle mě mají úplně obráceně, léky je uklidňují, tlumí a bez nich jsou mimo. Takže bez léků to mají v palici taky v nepořádku. Jednoduchá tedy není ani jedna situace.
V tom článku si stejně obžalovaná dvakrát protiřečí, jednou, že si nepamatuje, že by brala do ruky nůž, podruhé když přiznala, že nůž vzala.

Bále se, že Jirku zabije. Navíc si po činu k umírajícímu či mrtvému klekla a STRAŠNĚ se mu omlouvala… neumíš číst??? 😮😲🙄

Naštěstí o věcech trestně právních nerozhoduješ ty, ale soudy.

Z hlediska trestního práva je úmysl nepřímý, pokud pachatel předpokládá, že by mohlo dojít k výsledku, který je považován za trestný čin, avšak tento výsledek nepřeje. Pokud například žena vezme nůž a ubodne někoho, ale svým činem nechce výslovně způsobit smrt, jedná se o čin s nepřímým úmyslem (tzn. předpokládala možnost následku, ale nepřála si ho).

Přímý úmysl by naopak existoval, pokud by žena chtěla svým útokem nůžem někoho zavraždit. Ve vašem příkladu s užitím prášků by to mohla být situace, kdy někdo úmyslně vezme předávkování léků, s cílem sebevraždy. V těchto případech je však důležité posuzovat individuální okolnosti – intence a stav mysli pachatele, které mohou být vykládány různými způsoby.

Posuzování míry úmyslu často závisí na komplexním vyhodnocení důkazů a odborných posudků, které provádějí soudy, a je základní součástí trestněprávního řízení. To může vést k tomu, že se jednotlivé případy na první pohled mohou zdát nespravedlivé či nekonzistentní, avšak každý případ je unikátní a vyžaduje individuální přístup.