Živit chlapa

Nevděk světem vládne.

Já bych mu dala po promluvě ještě šanci, ale po mých zkušenostech, pár let jsem se k tomu odhodlávala, bych mu dala na výběr, buď a nebo. Chce to ale mít vnitřní sílu a odhodlání, není to jednoduchý krok. Ale na druhou stranu, nechat sebou po roky vláčet??? R.

Kdybych ja byl na Vasem miste,tak bych sic s nim durazne o tom promluvil.Nevim nevim,ale bude to peknej vychcanek,uz bych mu neveril.

Dobrota je po zásluze potresána-promluvte si o tom,ale nekřičte na sebe ať se ukáže.Nekřičte vy,uvidíte koho máte před sebou.

Jednu tisícovku? A zbytek utratil? Tak to je výsměch. Měla by jste mu to vysvětlit a to důrazně a možná i od plic.

Já bych chtěla vědět jestli by živil on vás,kdybyste vy neměla peníze.pokud vám dal jen tisíc kč,tak bych mu řekla pěkně svoje a pokud by dál vám dával málo,tak bych ho vyhodila,sobce nesnáším.To vidím kolem,jak chlap je ve srabu,tak je ženuška dobrá,ale nedej bože kdyby jsme byly my ženy nemocné,bez peněz,bez práce,to by utekli chlapi.Sama jsem to zažila,přišla jsem o práci a chlap odešel,že mě živit nebude.A když mu bylo zle sama jsem mu pomohla sehnat lékaře,protože lékařka se na něj vykašlala,jinak by tu už nebyl.Je to nespravedlnos­t.Kdybych to věděla tak dnes bych mu už nepomohla,protože dodnes trpím kvůli tomu,musím poslouchat jeho,protože bydlím v jeho bytě,musím doplácet elektřinu,platím jeho popelnici a opravy,prostě vše.A přitom platím byt.Nemůžu si zvýšit ani alimenty,jinak mě vyhodí na ulici.Takže kdyby umřel tak bych byla štastná.Byla bych svobodná,tak si připadám jako otrok.Chodí do svého bytu kde bydlím kdy chce,takže abych si pozvala pánskou návštěvu se mi může jen zdát a na nový vztah můžu zapomenout.Tak to je pro dobrotu na žebrotu.