Historie úprav

Disraeli

Odpověděl/a – 13.březen 22:43

Tak né asi. :D Většinu. ;) Spíš je to tak, že u těla si držím jen ty vybrané, na kterých mi záleží a kterým věřím (velmi omezený počet).

O uražení druhých a jejich názor, bych se nestaral. Lidi se můžou urážet z různých důvodů (nedorozumění/ne­pochopení, pravda/upřímnost, lhostejnost, odlišné názory, jiné sympatie,..). Účel by to stejně splnilo. Lidi se urazí i pro dobrý skutek a většina je plná předsudků (a 99 % lidí nikoho dobře nezná.. ani ty, o kterých si myslí, že je zná. Takže můžou být lepší nebo i horší, než vůbec tuší. Nikdo nezná člověka tak, jak se zná on sám ⇒ a ani on se kolikrát moc dobře nezná). Sympatie jsou individuální a ryze subjektivní. Je to však především věc toho, kdo ty sympatie/antipatie pociťuje… nám do toho nic být nemusí (ani když jsme my jejich objektem! Pořád je to jen věc toho dotyčného).
Stačí naznačit, být odtažitější, lhostejnější (předším vůči nim), nevšímat si, reagovat minimálně, dát dosataečně najevo nezájem. Většina pochopí, že nejsou vítáni a nestojíme o ně. Na „přísávky“ jít z příma a zcela upřímně.

Disraeli

Odpověděl/a – 13.březen 22:59

Tak né asi. :D Většinu. ;) Spíš je to tak, že u těla si držím jen ty vybrané, na kterých mi záleží a kterým věřím (velmi omezený počet).

O uražení druhých a jejich názor, bych se nestaral. Lidi se můžou urážet z různých důvodů (nedorozumění/ne­pochopení, pravda/upřímnost, lhostejnost, odlišné názory, jiné sympatie,..). Účel to stejně splní. Lidi se urazí i pro dobrý skutek a většina je plná předsudků (a 99 % lidí nikoho dobře nezná.. ani ty, o kterých si myslí, že je zná. Takže můžou být lepší nebo i horší, než vůbec tuší. Nikdo nezná člověka tak, jak se zná on sám a nikdy nebude ⇒ a ani on se kolikrát moc dobře nezná). Sympatie jsou individuální a ryze subjektivní. Je to však především věc toho, kdo ty sympatie/antipatie pociťuje… nám do toho nic být nemusí (ani když jsme jejich objektem! Pořád je to jen věc toho dotyčného).
Stačí naznačit, být odtažitější, lhostejnější (především vůči nim), nevšímat si, reagovat minimálně, dát dostatečně najevo nezájem. Většina pochopí, že nejsou vítáni a nestojíme o ně. Na „přísávky“ jít z příma a zcela upřímně. Žádné kličky ani se bát o city. Nic (přísavkám) nedlužíš a nemáš žádnou povinnost vyhovět někomu v něčem (co se ti příčí).