Angličtina – a, an, the

ad štamgast, zbrkle snaživé, až na to, že je to právě naopak, quentos by ti dal tutově za pět.

kdybych měl vypsat všechna pravidla, tak tu sedím ještě tejden, ale aspoň ta základní

• neurčitý člen (a, an) používáme, když blíže nevíme, o co jde, nebo o něčem mluvíme poprvé. „A“ používáme před (ale VYSLOVOVANOU) počáteční souhláskou, „an“ před vyslovovanou počáteční samohláskou (takže např. an hour, protože to „h“ se u hour nevyslovuje).
• the se užívá – když máme danou věc dostatečně, nezaměnitelně blíže určenou (např. the man who lives next door, pokud takového souseda máte jediného)
• mluvíme-li o něčem již podruhé (I saw a cat. THE cat was white)
• v zeměpisných názvech, obsahují-li obecné podstatné jméno (the Niagara Falls, the Czech Republic, the USA)
• v názvech řek, moří a jezer (the Mississippi, the Meditteranean, the Ontario)
• při mluvení obecně o biologickém druhu (The cat has a very sharp sight. – Kočka /obecně jako biologický druh/ má velmi dobrý zrak
• pracovně lze „a, an“ přeložit jako „nějaký“, „the“ jako „ten, ta to“ (což odpovídá výše uvedenému – s „nějakým“ nejsme obeznámeni, s „tím“ už ano). Obecně platí, že neurčitý člen se neužívá před vlastními jmény, v hovorové řeči se to však porušuje právě ve významu „nějaký“: „A Mr Smith wants to talk to you.“

Dr. Axl má pravdu ;{)>
Doplňuji:
neodpustím si ještě jednu zajímavou výjimku – město Haag, které se zásadně píše se členem (The Hague). Je tomu tak nejspíš proto, že v (holandském) originále má též člen (Den Haag).

Upravil/a: quentos

a-souhlásky (a dog, a cat), an-samohlásky (an egg, an orange), the je neurčitý člen (And the car is blue-A auto je modré-nevíme jaké).