Historie úprav
Odpověděl/a – 3.březen 13:47
To je jedno. Všechno to závisí na tom: 1. Jaká ta osoba je (nejen motivace, ale i třeba vlohy nebo sklony a jiné potřeby), 2. Jak k tomu přistupuje (ta motivace), 3. Jak probíhá výuka a jak je kvalitní.
Pokud má osoba stejnou motivaci, tak k tomu bude přistupovat svědomitě a důkladně. Bude se snažit a bude se učit sám pro sebe i ve volném čase. Ta otázka postrádá smysl, pokud napíšeš něco jako " Nezáleží, jak často se bude student učit, jak má často vyučování… Všichni mají stejnou motivaci". Jak nemůže záležet na tom, jak často se učí? A pokud mají všichni stejnou motivaci a případně jsou všichni skoro stejní, tak budou mít podobné výsledky.
Nemůžeš jednu metodu aplikovat na všechny. Nebo říct, že každému bez výjimky se bude v tom, či onom dařit úpln stejně. Každý je jiný a potřebuje jiný přístup. Ryba ti nevyšplhá na strom a opice nebude tak dobře plavat a potápět se. Lidi mají odlišné zájmy, tendence, vlohy. Člověk s nadáním pro matematiku si nebude užívat pracovky nebo výtvarnou výchovu. Umělec nebo řemeslník nebude dělat účetnictví nebo finanční analýzu. U jazykových vloh a metod učení s nimi související je to stejné.
Myslíš, že všechny maturitní obory jsou stejné i všichni učitelé a učebnice? Na jedné OA můžou mít přísného jazykáře, který tomu přikládá velkou důležitost a ty žáky fakt péruje, aby se to naučili. Navíc mají průměrně 5 hodin týdně. Na nějakém gastro můžou mít pohodového učitele, který nenutí studenty, aby se až tolik snažili, protože jsou tam důležitější předměty než druhý jazyk (typu němčina) a mají jen 1 až 2 hodiny týdně. Navíc si koupili levnou učebnici nebo možná ani žádnou nemají. Fakt si myslíš, že výsledky budou stejné? Budou zcela odlišné, a za 4 roky budou žáci z OA a žáci z gastra na úplně jiné úrovni. Ale pořád jsme jen u toho prvního příkladu s maturitním oborem. A toto je jen jedna možnost z mnoha.
Podobné možnosti totiž budou i u těch dalších příkladů jako
s tím autodidaktem a jazykovou školou.
Jazyková škola: jak dobrá, jaký přístup, jaký typ, jak drahá, jaký je
lektor a kolektiv, a podobně.
Audodidakt: jak k tomu přistupuje, jak moc se učí, co za pomůcky si koupil,
jak je používá (a umí je sám používat?), co jemu osobně vyhovuje.
Někdo potřebuje kolektiv, někdo potřebuje učitele, aby mu to vysvětlil,
polopaticky, prodiskutoval to s ním. Nerad se učí sám a nejde mu to. Druhý
je přesným opakem, hrozně rád se učí sám, má větší volnost a může
k tomu přistupovat po svém.
Proto nemůžeš jednu věc aplikovat na všechny. Každý funguje jinak.
Odpověděl/a – 3.březen 13:49
To se nedá říct (ale pro zjednodušení viz diskuze). Všechno to závisí na tom: 1. Jaká ta osoba je (nejen motivace, ale i třeba vlohy nebo sklony a potřeby), 2. Jak k tomu přistupuje (ta motivace), 3. Jak probíhá výuka a jak je kvalitní.
Pokud má osoba stejnou motivaci, tak k tomu bude přistupovat svědomitě a důkladně. Bude se snažit a bude se učit sám pro sebe i ve volném čase. Ta otázka postrádá smysl, pokud napíšeš něco jako " Nezáleží, jak často se bude student učit, jak má často vyučování… Všichni mají stejnou motivaci". Jak nemůže záležet na tom, jak často se učí? A pokud mají všichni stejnou motivaci a případně jsou všichni skoro stejní, tak budou mít podobné výsledky.
Nemůžeš jednu metodu aplikovat na všechny. Nebo říct, že každému bez výjimky se bude v tom, či onom dařit úpln stejně. Každý je jiný a potřebuje jiný přístup. Ryba ti nevyšplhá na strom a opice nebude tak dobře plavat a potápět se. Lidi mají odlišné zájmy, tendence, vlohy. Člověk s nadáním pro matematiku si nebude užívat pracovky nebo výtvarnou výchovu. Umělec nebo řemeslník nebude dělat účetnictví nebo finanční analýzu. U jazykových vloh a metod učení s nimi související je to stejné.
Myslíš, že všechny maturitní obory jsou stejné i všichni učitelé a učebnice? Na jedné OA můžou mít přísného jazykáře, který tomu přikládá velkou důležitost a ty žáky fakt péruje, aby se to naučili. Navíc mají průměrně 5 hodin týdně. Na nějakém gastro můžou mít pohodového učitele, který nenutí studenty, aby se až tolik snažili, protože jsou tam důležitější předměty než druhý jazyk (typu němčina) a mají jen 1 až 2 hodiny týdně. Navíc si koupili levnou učebnici nebo možná ani žádnou nemají. Fakt si myslíš, že výsledky budou stejné? Budou zcela odlišné, a za 4 roky budou žáci z OA a žáci z gastra na úplně jiné úrovni. Ale pořád jsme jen u toho prvního příkladu s maturitním oborem. A toto je jen jedna možnost z mnoha.
Podobné možnosti totiž budou i u těch dalších příkladů jako
s tím autodidaktem a jazykovou školou.
Jazyková škola: jak dobrá, jaký přístup, jaký typ, jak drahá, jaký je
lektor a kolektiv, a podobně.
Audodidakt: jak k tomu přistupuje, jak moc se učí, co za pomůcky si koupil,
jak je používá (a umí je sám používat?), co jemu osobně vyhovuje.
Někdo potřebuje kolektiv, někdo potřebuje učitele, aby mu to vysvětlil,
polopaticky, prodiskutoval to s ním. Nerad se učí sám a nejde mu to. Druhý
je přesným opakem, hrozně rád se učí sám, má větší volnost a může
k tomu přistupovat po svém.
Proto nemůžeš jednu věc aplikovat na všechny. Každý funguje jinak.
