Historie úprav
Odpověděl/a – 17.duben 16:39
Určitě asi byl, ale pokud jde o panovníka, tak ho běsnící dav
nezlynčuje, protože je tam většinou stále jistá autorita, úcta atd.
(nemusí to vždy platit, ale dav se zakládá hlavně na povědomí, na pudech
a emocích, ale právě v tom podvědomí je i ta jistá bázeň/úcta
k panovnické autoritě, symbolice – teda na to, aby ho přímo
nezlynčování. A i když je v panovnickém postu nejsilnější, neplatí
to jen pro ně, ale i pro jiné politické vůdce. Dokonce ať jsou jacikoli).
Ale můžou ho sesadit, odhlasovat jeho popravu atd. Ale to už spíš někdo
řídí (vůdce), někdo kdo přebírá nebo už přebral moc. Takže to jde
opravdu spíš z těch (nově vzniklých) vyšších míst. Karel I. Stuart,
Ludvík XVI., Napoleon, Mikuláš I. a plno dalších, sesazených nebo
i popravenných/zavražděných.
Jinak je to spíš věc několika jednotlivců a nejde o zlynčování, ale
o vraždu nebo sesazení. Převrat, spiknutí, zavraždění vlastními lidmi
(i vlastní stráží nebo generály). Nebo také revoluce – sice dav, ale
opět jsou za tím jednotlivci a dav monarchu nezlynčuje (sesadí,
zbaví moci).
Osman II. byl skoro zlynčován (i když armádou), ale nazval bych to
spíš vraždou.
Obyčejných politiků bylo zlynčováno hodně. Ve starověku jich bylo hodně
zlynčováno (hlavně řecké republikové polis, římská republika). Třeba
Tomás Gutiérrez, i Kaddáfí byl lynčovan (i když to nebyla příčina
smrti). A řekl bych že i další moderní diktátoři.
Odpověděl/a – 17.duben 16:49
Určitě asi byl, ale pokud jde o panovníka, tak ho běsnící dav
nezlynčuje, protože je tam většinou stále jistá autorita, úcta atd.
(nemusí to vždy platit, ale dav se zakládá hlavně na povědomí, na pudech
a emocích, ale právě v tom podvědomí je i ta jistá bázeň/úcta
k panovnické autoritě, symbolice – teda na to, aby ho přímo
nezlynčování. A i když je v panovnickém postu nejsilnější, neplatí
to jen pro ně, ale i pro jiné politické vůdce. Dokonce ať jsou jacikoli).
Ale můžou ho sesadit, odhlasovat jeho popravu atd. Ale to už spíš někdo
řídí (vůdce), někdo kdo přebírá nebo už přebral moc. Takže to jde
opravdu spíš z těch (nově vzniklých) vyšších míst. Karel I. Stuart,
Ludvík XVI., Napoleon, Mikuláš I. a plno dalších, sesazených nebo
i popravenných/zavražděných.
Jinak je to spíš věc několika jednotlivců a nejde o zlynčování, ale
o vraždu nebo sesazení. Převrat, spiknutí, zavraždění vlastními lidmi
(i vlastní stráží nebo generály). Nebo také revoluce – sice dav, ale
opět jsou za tím jednotlivci a dav monarchu nezlynčuje (sesadí,
zbaví moci).
Osman II. byl skoro tak trochu z/lynčován (i když armádou), ale nazval
bych to spíš vraždou.
Obyčejných politiků bylo zlynčováno hodně. Ve starověku jich bylo hodně
zlynčováno (řecké republikové polis a hlavně římská republika).
Třeba Tomás Gutiérrez, i Kaddáfí byl lynčovan (i když to nebyla
příčina smrti). A řekl bych že i další moderní diktátoři.
