Nějak mi to připomíná http://www.bud­dhismus.cz/za­klad.html , jen trochu „modernější kabátek“.

Já tyto filozofie moc nemusím. I když vím, že meditace/auto­sugesce fungují a že se jedinec (pokud se usilovně snaží) dokáže přesvědčit třeba i o tom, že válet se v hnoji je bezva, tak upřednostňuji objektivnější vnímání reality. Přijde mi to hodně podobné náboženství. A o tom, že víra v biblického pánbůžka FUNGUJE asi nikdo nepochybuje. Jenže…

I když můžu předpokládat, že život na hnojišti (pokud o něm budu uvažovat pozitivně a přesvědčím sám sebe) mne může "udělat šťastným, tak raději budu spokojeným, tak jak jsem. :)

Štěstí je jen DOČASNÁ a spíše vyjímečná událost, především však DLOUHODOBĚ neudržitelná (na rozdíl od spokojenosti nebo alespoň stavu, který lze hodnotit převážně kladně). Samostatná kapitola by byla diskuze, zda-li dlouhodobá spokojenost vlastně není štěstí!?

Především si ale myslím, že podobné „úvahy“ mají VŽDY 2 strany – něco ZA něco, přičemž především to „za co“ není na první pohled zřejmé! Když už jsem u toho hnoje – přestože sebe přesvědčím, jak moc je bezva se v něm válet (a budu „šťastný“), ještě to neznamená, že nezdechnu VELICE smutnou smrtí na nějakou infekci z něj pocházející. ;) :D :D

Co je správné? Vybudování šestistěnu může mnohým pomoci, nelze však podle mne aplikovat pro všechny.

1. Ano pro mnohé to je středem zájmů a jsme neustále podobnými informacemi zahlcováni.Média si jsou velmi dobře vědoma toho, jak podobné zprávy zaujmou. Dost často takové katastrofické situace třeba i několik dní opakují.

   2. pro mnohé neni v jejich silách si podobný šestistěn vybudovat z různých důvodů.

2. Pravdu má, i když podle mne zase jen do určité míry. Tyto katastrofické informace se k nám dostávají ať už chceme nebo nechceme. Izolovat se od nich by znamenalo zcela se odpojit od okolí.

   Stále zůstává pravdou, že mnohé potěší, když slyší o lidském neštěstí.

Něco na tom možná bude. Mám podobný názor jako alien, takže se nebudu snažit nosit dříví do lesa jinými slovy. Před vyhořením ale klidně pomůže výroba šestistěnů v podobě cihel. To pak na nějaké filozofování není čas, ani chuť. Aby přece jenom cihlář nevyhořel, nesmí si s tou cihlou vlézt do vypalovací pece.

Upravil/a: Kepler

Vědět, co se děje ve světě, je pro většinu lidí na místě. A není správné zavírat oči ani před tím špatným. Problém asi bude v přístupu informačních médií. Ale svět jenom růžový není.
Ten záchranný šestistěn je pěkný, ale nevím, co z toho může člověk postavit a ovlivnit, aby se nezhroutilo. Jde trochu o vnější vlivy, a i ty vnitřní schopnosti vyžadují určité podmínky.
Když se pak hradby a stěny boří, tonoucí se stébla chytá. Pud sebezáchovy, pokud i ten nespadl, pomůže najít i mnoho jiných drobných podpěr. A někdo přitom zabruslí i na území podpěr typu „Bůh“.
Tedy abych užitečnou práci psychologů, a už vůbec ne pana Kašparů, nerelativizoval: Myslím takto- Je dobré žít dobře, pak se šesti a možná vícestěn tvoří sám. A je to i dobrý základ pro menší krize. (i pro ty velké) Při těch menších se člověk může o šestistěn pokoušet i plánovitě. Takže zůstává problém jak žít dobře. Samo to taky nejde, takže je to vlastně alternativa budování šestistěnu.