Byl za nacistického Německa výše postaven Čech, nebo Japonec?

Čech, protože Čech mohl mít i říšské občanství, to Japonec nikoli.

Asi tak: Velkoněmecká říše postavila občanství na rasovém principu (§ 2 odst.1 zák.o říš­ském občanství). Pokud se Čech nacházel na území Protektorátu, byl automaticky občanem Protektorátu Čechy a Morava (čl.2 odst.2 Výnosu Vůdce a Říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava /dále také „výnos“/), pokud se nacházel na území Říše, pak z 99% měl říšské občanství.

Nacisté považovali Čechy, Moravu a rakouské Slezsko za německý životní prostor. Což, objektivně vzato, je pravda, německy hovořící obyvatelstvo tady bylo vždy silně zastoupeno, hlavně v tom rakouským Slezsku.

Protektorátní občan nebyl říšský občan, ale objektivně vzato se chovali nacisté k občanům protektorátu jinak (mnohem lépe!), než k občanům jiných okupovaných území, a to včetně okupovaných germánské krve (nizozemských Němců, Francouzů …). Jistě, byl za tím, do značné míry, pragmatismus, protože nacisté potřebovali český, moravský a slezský těžký a zbrojní průmysl. Jistě. Ale pro česky hovořícího obyvatele Protektorátu nebyl až takový problém získat říšské občanství. Stačilo se „vhodně“ chovat, najít (nebo dát „všimné“, aby si na matrice „všimli“, že by tam se měl „najít“) nějakého toho německy hovořícího předka, říct, že dědictví předků zavazuje a germánskou krev cítí a mohl mít, relativně rychle, říšský pas, i když neuměl ani slovo německy.

Obyvatelé tzv. Sudet mohli zůstat, a pak říšské občanství dostali téměř automaticky.

Obyvatelé Sudet, sice, většinou utekli do tzv. druhé republiky, ale taky se potom, co Wehrmacht „osvobodil všecky Němce, od Prahy až do Karpat“, do Říše vrátili. Pokud to byl obyvatel Protektorátu, měl protektorátní občanství, což ale ničemu nevadilo – v přídělech, v přístupu k práci, v ničem. Na území Říše spadali všichni pod říšské právo (jiné tam nebylo), no a Protektorát byl celním územím Velkoněmecké říše (čl.9 Výnosu), takže žádný problém ani v tomto: v Protektorátu platily říšské marky (čl.10 odst.1 Vý­nosu), mzdy a platy v Říši byly, oproti Protektorátu, vyš­ší.

Důvodem, proč občané Protektorátu hromadně nežádali o říšské občanství, byla hlavně branná povinnost, to si řekněme otevřeně! Jasně, později i důvodná obava, že jak Němci Protektorát vyklidí, že by mohli viset na lucerně. Ale z počátku hlavně obava z nutnosti rukovat na východní frontu! 😅

Postavení Čechů bylo, v rámci možností, privilegované.

V hierarchii nacistické ideologie byli Češi považováni za „arizovské“ národy, zatímco Japonci byli klasifikováni jako „honorary Aryans“ (čestní árijci) především kvůli politické spojenosti Německa a Japonska v době druhé světové války. Hitler měl vysokou úctu k japoncům, ale v rasové teorii nacismu byli stále považováni za méněcenné než „čistokrevní“ Árijci, což zahrnovalo i Čechy.

Nicméně je důležité zmínit, že nacisté okupovali Československo a nacistická politika byla vůči Čechům velmi represe. Japonci na druhou stranu byli spojenci nacistického Německa. Takže i když mohou být Češi „teoreticky“ v hierarchii vyšší, jejich reálná situace za druhé světové války byla mnohem horší než situace Japonců.

Z tohoto hlediska je nemožné jednoznačně říci, koho Hitler více preferoval. I když měl úctu k Japoncům, v praxi byli Češi součástí „árijské rasy“. Hitlerova preference by pravděpodobně závisela na konkrétní situaci nebo kontextu.