Byla latina vždy používána jen na citáty, nebo se s ní i dá normálně komunikovat?

Latina patří do italické podskupiny indoevropských jazyků. Vznikla v okolí Říma někdy kolem 7. stol. př. n. l. a postupně se rozšířila po celém římském impériu, které v dobách svého největšího územního rozmachu zahrnovalo velkou část Evropy, severní Afriky i jihozápadní Asie. Latina se velmi brzy po svém vzniku stala jazykem velmi vyspělé literatury, která má ještě dnes svůj nepřehlédnutelný kulturní vliv. Latinské písmo navíc převzala většina evropských (i mnoho mimoevropských) jazyků.
Celý středověk je latina užívána především v univerzitním a církevním prostředí. Je jazykem vzdělanců a jsou v ní také vydávány četné oficiální (nejen církevní) dokumenty. Nová etapa nastává pro latinu v době renesance a humanismu. Tehdejší učenci odmítali středověkou latinu jako zkaženou a chtěli se co nejvíce přiblížit klasické latině antického Říma, což se jim v próze i poezii do značné míry dařilo. Během renesance vzniká také základ dnešní podoby italštiny, která byla původně toskánským nářečím lidové latiny.
Na počátku novověku ještě vznikají tehdejší vědecká díla téměř výhradně v latině. Postupem času se však i v oblasti vědy a vzdělání stále více prosazují evropské národní jazyky. V současné době se s latinou můžeme setkat především v lékařském názvosloví (anatomie), v biologii (názvy rostlinných a živočišných druhů) a samozřejmě také v oblasti práva. Rovněž na univerzitách a vysokých školách všeobecně se latina stále používá při některých slavnostních příležitostech, jako je třeba závěrečná promoce absolventů školy. V latině je i text známé studentské hymny Gaudeamus igitur („Radujme se tedy“).

Jinak je to s církevní latinou. Až droku 1963 užívala římskokatolická církev na celém světě při svých obřadech výhradně latinu. Od té doby se většina mší slouží v národních jazycích, nicméně i dnes je stále možné latinu v kostele zaslechnout.

Další podrobnosti se dočtete na:

Zdroj: http://www.ja­zyky.com/conten­t/view/746/47/

Kdysi to býval jazyk jako každý jiný, používaný např. v Římské říši, ale to bychom museli do starověku a středověku. Pokud jde o dnešek – jen na citáty ne, ale především v odborných sférách. Je dobrá pro vyhledání odborného názvu (např. rostliny) – např. máte-li k dispozici anglický a latinský název a nemůžete se dopátrat českého, stačí zadat latinský název do vyhledávače a omezit vyhledávání na české stránky. Takto jsem už několikrát úspěšně našel hledaný odborný název, který od slovníku očekávat nemohu.

Pokud máte na mysli komunikaci v běžném životě, tak ne, je to mrtvý jazyk. O počasí už si v ní s nikým nepokecáte. Možná tak maximálně s Italem – italština má k latině nejblíž.

Latinou se domluvíte z knězem.Používá se jako univerzální jazyk v botanice a lékařství. V názvosloví a lékopisech. Můj strýc ze základem ze staré školy se dost dobře domluvil v Itáliji.