Chtěli byste umět takto malovat?

Obdobnou technikou se dají zdobit nehty, stačí trocha vody a laku, nakapaného na hladinu, ale taky to chce cvik. Dokonce se tak dají aplikovat barvy na díly karosérií, i využít na ozdobení hrnků.
Ale je to krásné, neotřelé.

Velmi zajímavé a naprosto kouzelné umění. Smekám nad touto kreativitou Tureckého umělce se jménem Garip Ay, který jako perfekcionista dotáhl EBRU na vyšší úroveň.

Našel jsem i jeden rozhovor s paní, která se tomu v česku věnuje a kousek vám tu nechám, protože to stojí za přečtení a je tam i lecos vysvětleno této technice zvané EBRU.

Jak jste se vlastně dostala k malování na hladinu, neboli technice, které se také říká EBRU?

Vždycky mě zajímala historie Turecka. Navíc mám manžela Turka a do Turecka za rodinou také jezdíme. Před několika lety jsem na internetu hledala, co je pro tuto zemi tradiční z hlediska kultury, co je jim vlastní a objevila jsem EBRU, tedy techniku malování na vodní hladinu. Pak jsem zhlédla ještě několik videí a krátce na to mě toto umění úplně pohltilo. Chtěla jsem se o technice dozvědět mnohem více.

Existuje někdo, kdo v České republice EBRU maluje?

Teď už určitě ano, ale jde spíš o jedince. Jenže tehdy, když jsem se s EBRU začínala seznamovat, nikdo nic takového v Čechách nedělal. Přes internetové stránky arabské školy jsem se dostala na studentku Univerzity Karlovy v Praze – turecká umělkyně a lektorka této techniky. Krátce poté jsem jela na první setkání s Kübrou a její výukou Ebru. Tak moc jsem byla okouzlena touto umělecky výtvarnou technikou, že za nedlouho jsme s manželem a mou 3,5 letou dcerkou absolvovali 8 000 km cestu do Ankary tam a zpět za rodinou a novým poznáním. Cesta byla dlouhá, ale já velmi spokojená a obohacená na duši. V Ankaře zapracovalo štěstí i požehnání a manžel se svojí sestrou Kezban mě přihlásili do školy, v níž se malování na vodní hladinu vyučovalo. Velké poděkování proto patří jim a mým učitelům Kübra Aşık a Hakime Saraçoğlu.

Prozraďte nám, kteří o EBRU slyší poprvé, co je to za metodu a čím se vlastně maluje?

Ebru je tradiční turecká technika malování na vodní hladinu. Jednou nejdůležitější ingrediencí je hovězí žluč, která se přidává do turecké hlíny s pigmentací. Tím se hlína nadnáší nad vodní hladinou. Vodní hladina není ale jen samotná voda. Já používám destilovanou vodu, někomu se zase lépe pracuje s přefiltrovanou dešťovou vodou. Tato metoda má své kouzlo, není to žádná chemie. Do vody se přidává kitre – sušená smůla, která se získává z tureckého stromu geven a nebo mořské řasy. Turci zkrátka naříznou kmen, z něhož vytéká smůla a pak ji usuší a rozmělní. Díky tomu je viskozita vody hustější. Voda pak v podstatě vypadá, jako že se trochu táhne. Jen tak není barva uzavřená ke dnu, ale hezky plave po hladině.

Barvy, které používáte, jsou také nějak speciální?

Ano, přesně tak. Mám základní pigmentaci barev – červenou, žlutou a modrou – a z toho si namíchávám další odstíny. Barvy jsem se naučila připravovat si sama. Není to nic těžkého, chce to jenom cvik.

Řekněte mi, jak složité je připravit si vodu na malování?

Nějaký čas to zabere. Voda se někdy chystá i tři dny. Kitre ve vodě musí totiž nabobtnat a pak průběžně míchat, poté rozředit a znovu se postup opakuje do té doby, než je viskozita vody správná. Poznáme to podle toho, že se voda musí jakoby trochu táhnout. Když jsem to viděla poprvé, myslela jsem si, že je to jednoduché, ale ono tak vypadá.

Když máme hotovou vodu a barvy, co se děje pak?

Potom se zase musí, rozchodit barvy, jak já říkám. Na hladině musí vytvářet stejná očka. Prostě barva a voda musí poslouchat pohyby ruky a dělat takové tvary, které chceme. Existují různé techniky, jak začátečníci tak i zkušení mají v oblibě techniku, která se v překladu označuje jako GEL – GIT odejít – přijít. To znamená, že protahuji vodu ve směru zleva doprava, zprava doleva a nahoru a dolu. Tady pozor, s barvami, s kterými pracujeme, musíme neustále míchat a průběžně přidávat i hovězí žluč.

Na vašem stole vidím různé pomůcky. Jsou to obyčejné štětce nebo zase něco speciálního?

Turci předměty označují jako biz. Jsou to nerezové drátky různých průměrů, které se musí stále leštit papírem, aby na obrázcích nedělaly chyby. S drátky nanášíme kapky barvy na vodní hladinu i kreslíme. Různé efekty vytváříme pomocí hřebenů, vyrobených z těchto nerezových drátků. K dispozici mám ale také různé štětce, které si vyrábím sama. Potřebuji k tomu jen koňské žíně a klacky z růží podle turecké tradice.

Co vlastně udělá barva, když ji nanesete na vodní hladinu?
V podstatě udělá taková očka. Jakoby kapky, které se roztáhnou. Důležité je na vodě udělat jako první marbling -mramorování. To je vlastně barva, která je trochu naředěná hovězí žlučí a vodou. V podstatě marbling je takové zakapání vodní hladiny. Slouží to k tomu, aby se ostatní barvy udržely a vytvořilo to zároveň pozadí. Kdyby se marbling neudělal, barva by se celá rozpila. Většinou se pozadí dělá ze dvou sobě ladících barev.

Jak vás tak pozoruji, EBRU je víceméně kreativní technikou, že?
Přesně tak. Ebru je i relaxační. Třeba já se nechávám unést, když jsem sama s vodou a poslouchám přitom uklidňující tureckou hudbu. Turci z náboženského přesvědčení na vodní hladinu malovali hlavně květy, krajiny, ornamenty nebo arabskou kaligrafiku. Často se u nich objevovala jména Alláha, Mohameda a súry z Koránu. Malování na hladinu se v 15. století používalo zejména na vazbu knih a desek k uložení a přepravě státních dokumentů.

Jak dlouho jste se tedy učila?
Nedá se říct, učila, protože se stále učím. Celý život se člověk učí. Kapka barvy má takových směrů a takových technik vedení bizu po hladině, že vždy udělá něco jiného, než si myslíte. Turci mají přesně daná pravidla při malování květů či ornamentů, kdo to umí, tak ví, jak má přesně nakreslit tulipán, karafiát, růži … Postupy jsou dané. Další otázkou už je potom kreativita.

Pokud tomu dobře rozumím, tak člověk se naučí nějaký základ a pak už záleží jen na něm, jak moc se chce zdokonalovat?
Ano, třeba já bych chtěla umět namalovat všechny kodifikované květy. V Turecku Ebru malují především staří pánové. Hlavně ti, kteří mají silnou víru, ti se nechávají hodně unášet a při tom relaxují.

Jak dlouho trvá, než namalujete jeden obrázek?
Záleží na konkrétním malování. Něco může být hotové za pět minut, například tulipán, déle mi trvají třeba růže. Ty mám hodně ráda, tak si je, dá se říct, vymazlím. Zaberou mi třeba deset minut nebo čtvrt hodinky. Ale třeba ji ani neseberu, protože se mi nelíbí. V tom případě ji jen stáhnu – seberu do novin a zkouším nové a nové obrázky.

Teď jste tady zmínila terminus technicus „sebrat". Vysvětlete, co jste měla na mysli? Co to znamená?
Když si namalujeme, dejme tomu květinu, bude nám plavat na vodní hladině. K tomu, abychom obrázek sebrali-sejmuli-obtiskli, potřebujeme papír. Buď nějakou větší gramáž, nebo úplně postačí kartonová čtvrtka. Tím, jak papír přiložíme na vodu, nasaje barvu a já ho pak musím během deseti vteřin opatrně stáhnout z vody. Použitím speciálních barev lze malovat i na látku.

Zdroj: http://boleslav­sky.denik.cz/zpra­vy_region/sar­ka-duran-malovani-ebru-je-pro-me-velkym-relaxovanim.html

Chtěla. Je to nádhera! Krásně vyniká zejména obloha a moře. 🙂
http://jpeg.cz/i­mages/2016/06/­27/JVPLG.jpg

Ano, určitě

Ne, nechtěl.