Chybí podle vás českým pohádkám větší sociální diverzita, která odpovídá dnešním liberálním trendům?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Většina našich pohádek je stejně německých, to za prvé. Za druhé, pohádky, ruské, německé, polské, jsou tradiční záležitost, svým způsobem kulturní dědictví. Za třetí, homosexualita byla soudně trestná až do roku 1961, Constitutio Criminalis Theresiana trestá homosexualitu stětím a spálením, například (čl. 74. §. 6). Proto princ homosexuál je blbost, samozřejmě, že byli, ale nebyla z toho věc veřejná. Stejně tak princezna nemohla být nebinární, protože nevěděla, co to je. Hlavní hrdinka také nemohla být černá, protože u nás obecně negři nebyli. Popelka je nejnižší služebná na zámku, to není nějaký výmysl, no a popelka je od toho, že vynáší popel, lítá s vědry s vodou, vynáší vědra z výseren atp. Popelka feministka by dostala metlou a bylo by po feminismu.

Celé jsou to absolutní nesmysly, pramenící z neadekvátního vztahu mezi gramotností a intellektem.

Ať si Praha strčí své liberální trendy do klobouku. Zbytek republiky má fakt jiné starosti. Komu chybí diverzita, může se dívat na hollywoodské pohádky, kde je důsledně v každém filmu zastoupeno kazdé etnikum a gender.

My jsme zde v Česku, netahej sem hovadiny ze západu. Už tak je toho tu dost na zblbnutí lidí.

Já myslím, že pohádky jsou úplně v pořádku a není nutné je vylepšovat v tomto směru, ztratily by kouzlo. Nedávno skončila v ČT geniální pohádka Lotrando a Zubejda – neumím si představit u ní nějaké změny v naznačeném směru.