Stromy, keře, různé užitkové rostliny se bez problému v lese nebo na louce vysemení a rostou. A to hojně. Lidi to akorát kolikrát posečou, protože jim to tam překáží, ale jinak to nemá nějaké větší problémy, co se týká růstu a životnosti. Určité procento ožere lesní zvěř, ale to je tak vše. Kdyby to člověk nereguloval, tak je z toho „prales“ plný života. Ale když chce člověk něco pěstovat na zahradě, tak existuje milion tipů a postupů, co dělat a co ne. Musí se to správně hnojit, správně zalívat, zastřihávat. A i v případě výsevu pecek nebo semen jsou rady, jak hluboko zasadit, zda pecku rozbít nebo ne, zda semena před výsevem nechat pár dní někde ve vodě. Existuje spousta rad, jsou různé a liší se. Každý pěstitel říká něco jiného. Pěstovat stromy a keře je složité a úspěšnost malá. Slyšel jsem, že kolem 70 % uhyne (týká se to především stromů). I u těch nejlepších zahrádkářů tak 50 %. Pravidel, co dělat je několik, jinak strom uhyne. Špatná péče a rostliny nepřežijí. I při správné péči často nepřežijí.
Takže mě zajímá, proč rostlinstvo, které pěstuje člověk, potřebuje speciální péči, postupy a přípravky, ale v přírodě se rostlinám daří samo? Včetně dřevnatých, jako ovocných stromů a keřů. Rozmnoží se, brzy rostou, nepotřebují hnojit ani zalévat (prostřednictvím člověka), nemusí se dodržovat různé postupy, jako zastřihávání, vzdálenost mezi stromů, hlavolamy, jak zasadit pecky nebo semena.
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? paul1, da ny, Rokio, Ametyst před 480 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Podle mě se prodávají přešlechtěné druhy, které jsou citlivé a bezbranné vůči škůdcům. Čeho se dotkla lidská ruka, a znetvořila ve jménu byznysu, zisku, to nemůže konkurovat živé přírodě.
0 Nominace Nahlásit |
V přírodním prostředí se rostliny mohou zdát zdravější a silnější, protože jsou optimalizované pro své přirozené prostředí, což zahrnuje půdu, množství světla, dešťovou vodu atd. K tomu přidejte miliony let evoluce, během kterých se rostliny naučily přežít a prosperovat v těchto podmínkách. Rovněž je důležité, že v přírodě se vždy objeví jen ty jedince, které ve svém prostředí prosperují, zatímco ty slabší zahynou, aniž bychom o nich někdy věděli.
Na druhou stranu, když lidský zahrádkář pěstuje rostliny ve svém prostředí (např. ve skleníku nebo na zahradě), nemusí toto prostředí perfektně odpovídat tomu, kde by rostlina přirozeně prosperovala.
Kromě toho, zahrádkáři často cílí na specifické vlastnosti rostlin, jako je velikost plodů, výnos, rychlost růstu atd., které mohou vyžadovat specifickou péči. Selekce těchto vlastností za použití selektivního šlechtění může vést k rostlinám, které jsou méně odolné vůči stresům prostředí bez zvláštní péče.
Takže to není tak, že by rostliny, které pěstuje člověk, nutně potřebovaly více péče, spíše to tak, že lidé chtějí z rostlin získat více (nebo něco specifického), než co dokážou poskytnout „samotné“ v přírodních podmínkách.
0 Nominace Nahlásit |
No tak to rostlinstvo je v prvé řadě živé. Mně coby člověku by se taky nelíbilo být někde srovnán ve tvaru, úhledně, ako vejce věci, někde na spartakiádě. A paradoxně právě člověk je v přírodě génie na tvary, zarovnávání, čištění, úklid, pořádek a řád. Ježiši, jak ten se jen na přírodě v tomto ohledu již vyřádil! Přitom a přestože v přírodě bezesporu platí: „chaos = řád“. -zjentek.
Obrázek o samotném symbiotickém spojení člověka (co ochotně dokáže) s přírodou si udělej sám a získáš svou odpověď.
0 Nominace Nahlásit |
Takto položená otázka je nesmysl. Každá rostlina potřebuje své optimální podmínky k růstu. Pokud je má, tak roste a prospívá. A to je celé. Žádný hlavolam.
0 Nominace Nahlásit |
Protože zahrádkáři-sadaři nestačí aby mu na zahradě rostla planá třešeň-ptáčnice. On chce mít třešně vhodné k lidské spotřebě, tj. velké, sladké, bez plísní. Proto pěstuje vyšlechtěné odrůdy o které se musí starat – jednak kvůli přirozenému růstu stromů (udržovaný strom má hezčí, větší a zdravější plody), jednak kvůli možné vyšší citlivosti vůči škůdcům. Podobné je to prakticky se všemi užitkovými dřevinami a vlastně i s rostlinstvem.
0 Nominace Nahlásit |
V přírodě vše roste nadivoko, neřízeně, spíše v menším
množství (až na bolševník). V lese chráněné před povětrnostními
vlivy, na loukách „plevel“. Člověk je často líný usušit seno a
prodat. . Pozemky 2× do roka posečou, shrábnou státní dotace. Vydělávají
na státu, ne svou prací a hospodaření na půdě.
Člověk pěstuje rostliny ve velkém, především na výnos.
Některé rostliny jsou přešlechtěné. Jiné jsou geneticky
modifikované.
Člověk s půdou, kterou má k dispozici, často nezachází šetrně.
Snaží se vytěžit stůj co stůj užitek, výnos, peníze.
Půda je Mnohdy bez potřebných živin. Pak musí lidská ruka rozumně
(i nerozumně) hnojit. Ovoce a zelenina je v současné době především
vláknina, prostá vitamínů a prvků (pokud se nepřihnojí). Vláknina pak
v lidském těle ze střev „vyžene“ vše. Škodliviny a také ochudí
střeva o zlomek vitamínů, které člověk touto cestou přijme.
Ovocné stromy, sady jsou náchylné v nepřirozeném prostředí na vliv
počasí a méně odolné ke škůdcům Až na ty geneticky upravované. Ty
mají určitou výdrž, životnost. Zelenina a stromy jsou mnohdy pěstovány
tam (na každé zahradě), kde nemají přirozené, příznivé podmínky.
V bramborářské oblasti se těžko bude dařit květáku celeru, rajčatům
nebo paprikám.
V dnešní době farmáři ovocné stromy likvidují. Nechtějí riskovat,
čekat, zda bude/nebude úroda. Problém je ovoce mnohdy i sklidit (žádní
brigádníci, za pakatel).
Sázejí na jistotu, řepku, kukuřici, biopalivo. Devastují půdu, hlava
nehlava.
0 Nominace Nahlásit |
Je to protože v přírodě mají tyto rostliny propletené kořeny a jeden strom (většinou ten největší) je tahoun a generál všech ostatních i keřů.
Na zahradě tento generál není a rostliny nemají vůdce tím jsou značně oslabeni bez patřičné kolektivní imunity
0 Nominace Nahlásit |
Protože lidé nedělají zahrady, ale záhony. Koukni na zahradníkův svět a uvidíš, že se dá vytvořit živá zahrada.
0
před 463 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
ChatGPT – koukám jak péro! Dal jsem palec. Možná jsem dřív nějakou jeho slušnou odpověď přehlédl, pak se omlouvám, ale dosud mi jeho odpovědi připadaly jako od nějakého schizofrenika a někoho, kdo nemá všech pět pohromadě. Teď se ale zadařilo.
@Drap:
existují protiřečící si rady a postupy, jak počevat o ten který strom,
co jim prospívá a co škodí. Rady odborníků, zahrádkářů, postupy na
internetu, ale i v knihách. Na čem se shodnou je ideální teplota (podle
podnebného pásu, kde se rostlina vyskytuje) a kolik vody potřebuje.
V dalších věcech se tipy různí.
Z tvé odpovědi, ale i odopvědi ChatGPT mi to připadá, jako by stromy ani
nemohly růst a neexistovaly, kdyby je nepěstoval člověk. Až na to, že ve
volné přírodě bez problémů rostou. Bez postupů, které doporučují
zahrádkáři, bez všelijakých úprav kolem těch rostlin a přídavných
věcech.
Rostlina potřebuje optimální podmínky, ale to není odpověď na to,
proč se rostlinám v zahradách tak nedaří a v přírodě ano. Na vzdory
snahám zahrádkářů jim plno rostlin odumírá. Dejme tomu, že se snaží
vytvořit optimální podmínky, ale proč tolik postupů a úprav kolem
stromů, odlišnosti jak k nim přistupovat, jak je hnojit, zastřihávat,
jaké jiné stromy zasadit v jejich blízkosti a v jaké vzdálenost? A proč
vůbec je zahrada o tolik „neoptimální“ oproti volné přírodě. V lese
nebo někde na kopci přece ty rostliny nepotřebují takovou péči a přece
rostou. Vlastně jim tam k životu stačí dost málo a i rostliny/stromy,
které jsou v zahradě složité na pěstování a nemají velké šance na
přežití, tak v přírodě se jim daří.
Jde mi o to, že stromy a keře rostou v přírodě samy a nepotřebují pomoc
člověka. Ale když už člověk nějaký takový strom pěstuje, tak to chce
speciální péči a velmi často ani není úspěšná, Jsou snad zahrada a
park oproti jiné přírodě tak diametrálně odlišné, že tam rostliny
potřebují zvláštní péči, aby vůbec rostly a přežily?
Tituly, já jen vím že pokud budeme všichni chápat jak to chápe tadyhle Dochy ve svém příspěvku a už VŠICHNI se podle toho zařídíme (chápej jako tomu, jak on chápe, se všichni přizpůsobíme), tak je lidstvo už prakticky po vymření. Po smrti. Až tak jednoduché to je.
Naštěstí, někteří ještě stále nechávají přirozenost přirozeností, na nic moc zbytečně nesahají, „nevymýšlejí“ vymyšlené a žasnou a radují se ze zázraků, které jim na jejich kousku země sama příroda přirozeně stvořila. Rádi se nechají překvapit přirozeným, aniž by ovlivnili vlastním výtvorem a vymýšleli k němu zbytečná a marná ospravedlnění. Moc nás ale není, kteří jsme pochopili, že člověk ve vztahu k přírodě nedokáže/nezmůže více, nežli ji udržovat. Co ten pojem znamená, ať si každý přebere/probere se svým vlastním mozkem. Děkuju.
Ale mně nevadí že jsou někde jen minimálně udržované lesy, nebo dokonce bezzásahové pralesy. Já takové přírodě fandím. Jen jsem odpověděl na otázku, proč zahrádkáři musí o své zahrádky pečovat. Ve zkratce právě pro to, že má jít o zahrádku a nikoli prales 😉 Promiň ale nemám nic proti bukům v lese, ale bukvice mně snad jíst nedonutíš 😉
Drap | 1485 | |
annas | 1221 | |
quentos | 983 | |
led | 674 | |
marci1 | 647 | |
Kepler | 614 | |
mosoj | 608 | |
hanulka11 | 556 | |
gecco | 433 | |
iceT | 426 |
Hobby |
Hry |
Online hry |
Hádanky a hlavolamy |
Ostatní volný čas a hobby |