Avatar uživatele
FandaLanda

Cítili jste se někdy v něčem na dně?

Já sám ano, když jsem měl problémy s vyhřezlou ploténkou. Anebo když jsem se snažil zhubnout, ale když už jsem zhubl a byl v kondici, kterou jsem si považoval, tak jsem po nějaké době zase ztloustnul a potom jsem zase musel hubnout a to celé ještě jednou. Říkal jsem si, že je to jak noc, nebo jak nejhorší den, je to jak ztracenej dech, jak hodně děsivej sen. Je to jak tma, jako když není co říct, ten pocit většina zná, jen černá díra a nic. Je to jak děs, je to jak hlubokej pád, jak třísky pod nehtama, jako když nedaj ti plat. Je to jak dna, jako když mučí tě kat, ten pocit většina zná a nikdo nemá ho rád. Je to jak když sebou švihneš, jako když se zlomíš v zádech, je to jako černý černo, jako smutek ve všech pádech. Jako když se ztrácíš, jak když náhle vykrvácíš, jako krupobití v srdci, předtím než se skácíš. Jako když se řízneš, když si v lokti zlomíš ruku, je to jako ježek v břiše, nebo rybí kůstka v krku. Jako když se vzbudíš, vůbec nevíš co se děje, je to jako když ti píchnou sloní dávku beznaděje. Je to jako kámen v botě, jako zanícená rána, jak když uletěly včely, jako facka hnedle z rána. Jak když bouchne srdce, jak když vyhasne tvůj plamen, je to temný jako peklo a těžký jako kámen. Jako válka v hlavě, jako dar od nepřítele, je to jedovatej odpad, jsou to hřeby v těle. Jako kocovina, jako rozdrcený střepy, je to černý jako šmouha, opak slova touha. Ale vždy jsem si řekl, že musím jít přes to všechno dál, že na to mám a že jsem král. Každej mrak se vyprší, tak ne abys to vzdal!

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? led před 735 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
zjentek

Zajímavé. Zjevně ti do dna schází ještě hodně hluboko. A jestli se tam odrazíš, to zatím netušíš. Tohle nehádám, tohle vím jistě. S předstihem se mě můžeš zeptat, jaký to bude.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
led

Na svojej ceste som sa ocitla na dne hlbokej rokle. Zostať na dne som odmietala s presvedčením, že jediná cesta je smerom hore.
To bola skutočnosť, ale v podobnej situácii som sa ocitla viackrát aj v prenesenom význame počas jednotlivých etáp životnej cesty. Jednoducho, nemohla som ostať na dne, pokiaľ sa neskončí moja misia.

Tak ako píšem v jednom príbehu:
„Nie! My sa nevzdáme! Perún je s nami! Nie Diabol, hľadíme hrdo v zrak poslu tvojmu! Neustúpime! V ceste tvojej, Černosmrť, my stáť budeme, ako hrádza stáť v tiesňave smrti pri Veľkej rieky budeme…
Nevzdám sa! Bojovať budem s tebou! Aj keby si ma v plen vzal, bojovať s tebou budem! Nepodvolím sa!
Aj keby si ma zrazil na kolená, bojovať s tebou budem! Nevzdám sa!
Aj keby som ako rab mal v tvojom podzemí hniť, nevzdám sa! Bojovať budem!
Nie, Zlosmrť! Tvojho posla privítame mečom. Kopije pozdvihneme. Bojovať budeme! Boj!
Boj!“

Najhoršie, čo človek môže spraviť, ak sa ocitne na dne, ostať pasívne sedieť a vzdať sa budúcnosti.

Dodatok, napriek objavu aliendrona „jsem byl na "samém dně“. A udiveně zíral, že tam žádné dno není!" tvrdím, že ak napriek faktu „dopadnúť na dno bez dna“ (v zmysle citátu aliendrona), človek, tvor mysliaci, dokáže vytvoriť dno, potrebné pre svoj odraz do výšin, aj keď nič nemá.

Upravil/a: led

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
aliendrone

Jasně, rovnou DVAKRÁT se mi v životě podařilo padnout na tlamu tak tvrdě, že jsem byl na „samém dně“. A udiveně zíral, že tam žádné dno není! ;) :D :D

Jenže jsem aliendrone, takže tak nějak nebyl čas se moc kolem sebe rozkoukávat. Znáš to, to je furt práce, práce, práce… Tožsem takňák „preemptivně vyzobl“ myšlenky samotné Její Excelence velvyslankyně PEKLA na Zemi (smrtelně velekrásné etc.) led vypsané v závěru její odpovědi a zařídil se podle nich. ;) :D :D

(Než začne zjentek rejpat, zda-li jsem zaplatil „autorské poplatky“, tak rovnou konstatuji, že NIKOLIV! Krádeže nápadů či myšlenek tvůrčích typů je můj modus vivendi [no CO mám dělat, když sám nápaditostí neoplývám a invence mě potká tak 2× do roka a to ještě letí v letadle letícím opačným směrem]?! Ostatně veškerá morální dilemata v tomto ohledu za mne řeší „Etický kodex alienů“ (PŘEVELICE ÚTLÁ knížečka! ;) :D :D), konkrétně pasáž: „Co je tvoje, to je moje; co je moje, do toho ti NIC NENÍ“! :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drap

Ano, třeba při vážném , život ohrožujícím onemocnění.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lgee

Ve všem.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Rokio

Ano, když jsem vysadil všechny prášky, protože jsem chtěl darovat krev. Moje IQ kleslo o 25 bodů a byl jsem o něco málo více inteligentní než retard. Přesto jsem dál musel chodit do školy a bylo mi vyhrožováno blázincem, i když jsem ty léky vysadil v dobré víře, abych pomohl ostatním.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek