Co dělat, když se dítě i ve 12 letech věku bojí v noci samo v pokojíčku?

Zkusil bych slabou noční lampičku. Děti se bojí toho, co se může skrývat ve tmě.

Asi bych se poradil s psychlogem nebo školním psychologem. Ono se dítě někdy lépe svěří psychlogovi než rodičům co jí trápí nebo zda ji někdo nešikanuje.
V lepším případě není dcera unavena a proto se lehce probouzí a to že vyžaduje mámu tak že je možná trošku rozmazlená ale to je těžké radit když tvou dceru neznáme. No my doma jsme takový problém neměli.

Zkusila bych lampičku, kterou doporučuje Dubraro, ale dívka už není zrovna nejmladší a s velkou pravděpodobností není tma tou hlavní příčinou problému. Lampička tak může být jakousi berličkou, ale ne řešením.
Jestli se tomu dalo předejít, je otázka. Důležité je, co je důvodem toho, proč se budí a dožaduje se něčí přítomnosti. Otázka je také, jestli v období mezi tím útlým dětstvím a současností, byla doby, kdy tento problém nebyl, nebo se to s ní táhne už od malička. Vážnou roli tady může hrát situace v rodině (rozvedení, rozhádaní rodiče, hádky doma, některé nevhodné přístupy rodičů k dívce, např. příliš velké nárok, může tu hrát roli nějaká psychická nebo i tělesná nemoc, no a samozřejmě problémy mohou být i ve škole, o kterých roduče neví, protože se jim dcera nechce svěřit (třeba šikana).
S tím Vám (respektive dívce a jejím rodičům) pomůže nejspíš psycholog, který umí odhalit příčinu problémů a poradit vhodnou terapii.