Co doplňuje naší ztracenou krev při jejím odběru?

Příjem tekutin a stravy, tedy živin. Samotná krev se produkuje v kostní dřeni, která při procesu krvetvorby doplňuje krevní buňky; roli pak hrají některé orgány a lymfatické uzliny. Krev i plazma jsou tekutiny, tak logicky je v první řadě potřeba doplnit tekutiny. Všechno, co vypijeme nebo sníme projde zpracováním, kde z toho tělo vstřebává látky, které se stávají naší soušásti, tedy námi (jsme to co jíme/pijeme).
Pro tvorbu krve v těle hraje zásadní roli červená kostní dřeň, která produkuje krvinky a ty kr. destičky. Samotná kostní dřeň se však taky nějak vytváří a má nějakou kvalitu… a jsme zpátky u (doplňování) tekutin a živin, tedy jídla a pití.
Krevní destičky samozřejmě nedoplňují naši krev, ty jsou součástí krve (a mají na starost srážení krve, zásadní při hojení otevřených ran, pro zastavení krvácení).
Větší polovina toho, co nás tvoří, je voda. I větší polovina krve je z vody (a nadpolovina krve je tvořena plazmou – a ta je převážně z vody).
Voda a živiny jsou pro krev nezbytné. Krvinky a destičky se tvoří v kostní dřeni a orgánech, ale i ty potřebují pro svou existenci a funkce živiny a tekutiny…

Stačí vyhledat „hematopoéza“ nebo „krvetvorba“. Jinak se to bere v přírodovědě na ZŠ. ;)

Upravil/a: Disraeli

jyřýk🤪, tady někde píše Orwell? Že jsem si nevšiml … 🙈

Jak Ti napsal Disraeli: kdybys mohl (nemůžeš!) darovat krev, jsi tam došel, oni by Tě vyšetřili, pokud by bylo všecko v pořádku, byl by odběr, a po odběru tam bejvá k disposici nějaký ovoce, nebo tak něco – prostě abys mohl okamžitě doplnit nějaké vitamíny, živiny. maj tam i lehátka, můžeš se tam natáhnout, atp., prostě abys s sebou neflákl.

Arciť si tělo vytváří krev samu, je potřeba ho podpořit vhodnou stravou. To neplatí jenom pro dárce krve, honimíry Janského plakety, atp., to platí i pro anemické fakany, co jsou samý jebák, lidi po úrazech, těžkých operacích, ženský po porodu, atp.

Prvním úkolem je doplnit tělu železo. Železo je v červeným mase, vnitřnostech, jako jsou játra, ledviny, mozek či srdce. Pak v luštěninách a obilovinách, zejména quinoa ho má hodně, v brokolici, tofu, dýňových semenech, v hořké čokoládě, hodně železa obsahují také ořechy, nebo sušené hřiby, zejména sušené pravé hřiby.

S lepším využitím železa tělu pomůžeš stravou bohatou na vitamín C (ne, brát celaskon si fakt nebudeš! 😅). Hodně ho obsahují bylinky, jako echinacea, kopřiva, jetel nebo pampeliška; hodně vitamínu C je v čerstvé mrkvi, tj. i v čerstvé mrkvové šťávě, například. Anemikům (neplést s anarchisty, ani s amenity!) se doporučuje salát z červené řepy, červenýho zelí a křenu, posypaný hladkolistou petrželí, například.

Takže, summa summarum: dieta s vyváženým obsahem červeného masa, vnitřností, kapusty, červené řepy, hroznového vína, ořechů, vhodných bylin, např. tamaryšek, ženšen pravý, vinná réva, rhemanie; krvetvorbu podporuje dobrý červený víno (ne krabičák, ano? 😅).

Toto není úplně přesné. Po odběru krve, naše tělo reaguje pomocí několika fyziologických mechanismů. Naše kostní dřeň zvyšuje produkci nových krvenkých buněk a kapalina z potravy a nápojů nahrazuje ztracenou plazmu. Krevní destičky pomáhají s koagulací, ne nahrazením krve samotné.