Co je drahe,je nejlepsi?

Není to pravda,kolikrát jde o výrobek stejné kvality,jiné lepší značky a hned je o pár stovek dražší,jen kvůli té značce.

Někdy opravdu záleži na značce výrobce. Tyto předměty (převážně spotřebiče) bývají předražené právě kvůli značce. Ale myslím si, že stále platí, že nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat laciné věci. To se dát říct jak o ledničkách, botách apod., tak i o některých potravinách. I když u nás, kde stále ještě cena odpovídá spíše poptávce než kvalitě, se teprve učíme kupovat opravdu kvalitní zboží.

U potravin bych řekla, že nízká cena nemůže být zárukou kvality. Co mohou obsahovat levné jogurty nebo párky, když kilogram párků stojí 60 Kč, jogurty za 3–4 Kč jsou určitě plné přísad. Pivo za Kč 3 – 5 také nesvědčí o jeho kvalitě. Markety prodávají výrobky pod vlastní značkou (např. Billa – Clever – minerálky jsou hnus).
Prodejci jsou vedeni snahou mít co nejvyšší zisky a nalákat zákazníky na nízké ceny, podle mne, často za nekvalitní výrobky. Nebo naopak – levné zboží prodávají za ceny zboží značkového.
Raději koupím dražší šunku než tu nejlevnější. Aspoň mám pocit, že je kvalitnější. Nikdy nemáme jistotu, že za více peněz koupíme zboží lepší kvality.

„Nejsem tak bohatý, abych mohl kupovat levné věci“

…tak tato hláška mi příjde dost trefná, ale opravdu je nutné posuzovat ´případ od případu´.

Odpověď není tak jednoduchá jak by se zdálo.
Určitě to není vždy pravda. Na druhé straně kvalitní a technicky vyspělé věci nemohou být laciné.
Opačně to ale platí víc co je levné není nejlepší, ale i zde by se dalo v určitých mantinelech diskutovat.

Není pravda. Teď se zaměřím na oblečení. Když jsem si kolikrát nakoupila značkové oblečení (kalhoty za 2000Kč, svetr za 1800Kč apod.) a když něco u Vietnamce, poznala jsem ihned rozdíl. Značkové oblečení bylo po dvou po třech vyprání ošoupané, na něčem se zase udělaly chuchvalce nití apod. A nezůstávám jen u oblečení.. Mnohé věci jsou předražené jen kvůli jejich značce, která mnohy nebývá zase tak kvalitní. Ale většina lidí si řekne: „Jo, to je značkový, to bude i kvalitní, ne jako od Vietnamce. To koupíme“. Ale zase musím podotýkat, že i něco značkového nemusí být šunt. Koupila jsem si značkové kalhoty Levis za 1 500 Kč a jsou kvalitní. Ale zase nebyly nejlevnější. Prostě je to „od každého něco“, ale určitě neplatí „Co je nejdražší, je nejlepší a nejkvalitnější“… 🙂

Není to ILIINES pravda kupovala jsem si než se mi narodili děti značkové oblečení,boty a nakonec jsem stejně zjistila že to můžu koupit za mín pěněz kvalita je stejná a za tu cenu která byla v obchodě můžu mít věci dvě.

Možné je, že nejdražší = nejlepší. Ale je to jak kdy.

Více finančních prostředků se prostě nedá nijak nahradit.

Obvykle je to ale tak, že to, co je 2× dražší, je jen o 20% lepší…

když jde o velikost věci nebo to co je v ní tak je většinou dražší ale někdy to tak nebívá

Také s tím nemohu zcela souhlasit. Leckdy když jsem si kopila něco u Vietnamců a pak třeba ve značkovém obchodě tak rozdíl nebyl vůbec poznat. Třeba s riflemi, koupila jsem si jednou rifle v CaA asi za 1200 Kč (moje nejdradší rifle) a za pár měsíců se i začali ztenčovat na zadku (nepřibrala jsem) a prostě se vytahaly. Když jsem si pak koupila jiné rifle od vietnamců za pouhé 300 Kč, tak jsem se nestačila divit jak hezky vypadají už skutečně dlouhou dobu. Takže nelze vždy říci, že co je levné je nekvalitní a co je drahé je jisto jistě kvalitní.
Ale třeba kozačky, ty jsem si koupila značkové kožené a skutečně mi už slouží druhým rokem a vypadají skoro jako nové. To s levnějšími zimními botami nikdy takhle dobře nedopadlo, buď protékaly, nebo se ošoupaly, proděravěly…:-(
Také jsem si v létě koupila nějaká levná trička i když ve značkovém obchodě a po pár praních se mi úplně ztenčily a vytahaly. Takže značka neznačka, šunt jako šunt.
Takže doporučuji vybírat podle zkušeností a zdravého rozumu.

Když jsem přivezla štěně tak jsem šla do elektra koupit vysavač (měli jsme vysavač 1200w za 990kč) A chtěla jsem ten nejsilnější. Měli tam nejvíc 1800w a z těch pěti jsem vybrala nejlevnější za 1990kč. Tak jsem měla nejlevnější z nejsilnějších.

Myslím, že to platí, ale do určité míry. respektive u určitých druhů produktů. Téměř jednoznačně to platí u potravin. Aneb, jak píše Annas – levný jogurt mívá obvykle z jogurtu dost málo. Levný olej se Vám přepálí během chviličky. U potravin si jistě stojí za to trochu připlatit.
podobné je to jistě u elektrospot­řebičů, počítačů apod.
V případě oděvů mi to ale už tak nepřipadá. Tam je to kus od kusu.

No já pracovala v obchodě exe jeans, když nám dodali zboží, na džínách exe byly knoflíky desel, to už naznačuje, že se to vyrábí v jednom kutlochu. Jinak zastávám názor, že levnější mohou být kvalitní a někdy i kvalitnější než drahé a značkové. Můj přítel je Řek a vždy lpěl na značkovém oblečení a dnes s jejich situací je rád, že má na ty levnější věci.

V žádném případě.
Je samozřejmé, že za „hubičku“ nemohu mít extra kvalitní zboží, nicméně to není přímá úměra.
Ja hlasuji pro kvalitu, ale to neznamená, že to je vždy to nejdražší.
A hlavně, nejraději si vše sama otestuji. Názor vyslechnu, ale osobní zkušenost je pro mně prioritní.
Jak ale píše Jahoda, nemohu porovnávat oblečení od Hugo Bosse a oblečení z tržnice. To ale neznamená, že Hugo Boss má nejdražší oblečení. Od Armaniho bude možná ještě dražší, ale je i lepší????
A v elektronice či auto průmyslu je jistě takových přikladů víc.
Souhlasím s GangstaHelper – když jsem kupovala pračku, zjistila jseem, že např. Miele je špička, ale je celkem drahá. A AEG je o trochu méně kvalitní a o hodně levnější.

Dřív jsem si to myslela,ale tedˇ už si tím nejsem jistá.Nejpara­doxnější na všem je,když příjdete do obchodu,prodavač vám doporučí tzv.značkovou věc,kterou koupíte a nakonec doma zjistíte,že jste tu značku ani nikdy neslyšeli.