Co je podle vás úkolem lidstva? Neexistuje správná odpověď.

Nejde jen o zachování reprodukce. Ta totiž nemůže lidstvo zachránit, ale jde především o změnu myšlení. Např. aby v politice byli vždy jen morální lidé, aby se spravedlnost stala univerzální hodnou, aby ve světě vládl řád, zmizelo násilí, války, závist, nenávist, aby nešlo většině na prvním místě o peníže … Zkrátka – aby nevítězil chaos.

Shrnu – za prvotní úkol považuji, aby nejdůležitější vlastností budoucího člověka se stala jeho schopnost být člověkem ve vším všudy. Přece nemyšlí člověk, ale lidstvo.
Doplňuji:
Oprava poslední věty – Přece přemýšlí člověik, nikoliv lidstvo.

Jinak diskuse.

Upravil/a: annas

2. ZALOŽIT RODINU – Jen tak můžeme pokračovat ve vývoji něčeho tak unikátního jako je život, něčeho, co začala sama příroda ;)

1. Lidstvo na světě nemá žádný úkol, je to jen evoluční vývoj.

poslední dobou to vypadá, jako kdyby se mělo lidstvo navzájem postřílet.

Řekla bych, že žít. 🙂

Přirozená změna neuspořádané energie v uspořádanou – entropie na PSI energii.

Lidstvo má momentálně za úkol zničit sebe i planetu, a řekla bych,že je na dobré cestě a dokonce kousek před cílem.(Objektivně vzato,co je pár set let,že?)

1. Neboť zde žijeme, stejně tak, jako ostatní jiní živočichové. Problém je v tom, že pro planetu jsme asi ti nejhorší.

Kdesi jsem slyšel, že se má počet celosvětové populace neustále zvyšovat, za „pár“ let na 8 miliard, za desítky let na 9 miliard atd. Je to ale blbost, až populace dosáhne určité hranice, začne hromadnější vymírání.

Představme si to jednoduše (mimo vědu):
ZEMĚTŘESENÍ – Co to může znamenat? Příroda nechce ty s vesmíru viditelné šedé pláně, ale zeleň a ničemu neškodící život.
POVODNĚ – Jen dávají na jevo, že tady nejsme nic EXTRA. Povodně jsou tu odjakživa, jen to jen trochu více dešťů, které musejí, ikdyž ve hromadném množství, stéci zpět do moře. My jsme tu pár desítek tisíc let a myslíme si, že ta voda nám u té řeky uhne ne?
ERUPCE – Jak je známo, lidstvo velmi škodí naši atmosféře, do ovzduší je vypouštěno velké množství částic, které zvyšují globální průměrnou teplotu naší planety. Sopečné erupce tak trošku korigují aktuální stav tím, že vypouštějí do atmosféry velké množství sopečného popela, kterým zjednodušeně řečeno, neproniká sluneční teplo a tím klesá nárůst teploty u Zemského povrchu. I tak ale jednou dojde ke kritické hranici, kdy odtaje takové množství ledovců, že změní klima na celé planetě. Jednou by mohlo dojít ke dvěma katastrofickým scénářům se stejným koncem. Jednou z nich jsou obrovské bouře, které by se rozlehli po celé planetě a opět by zastínily sluneční svit. Tím by rychle klesala průměrná teplota a Země by byla pokryta sněhem. Podobný scénář by mohl nastat s výbuchem „časované bomby“ a to yelowstonského parku. Bylo by to atmosféry vychrleno tolik popela, že by byl výsledek stejný, jako u předchozí varianty. Pravděpodobně by byl zničen veškerý život, ale zanedlouho by Země dala šanci nové evoluci.

Zkrátka tady nejsme ničím výjimečným, než jakýkoliv jiní tvorové a podle toho by jsme se měli i chovat. Naše vyspělost by mohla být využívána i jiným směrem, než takovým, jakým je využívána doposud.

Vrátit našim dětem planetu nedotčenou.
To se bohužel již po mnoho generací nedaří.

Vypadá to, že lidstvo zatím žádný úkol nemá. A podle toho to taky na světě vypadá. Ne, že by nad touto otázkou už v minulosti lidstvo nepřemýšlelo, ale zpravidla dospělo vždy k mínění, že mu takový úkol vytýčil někdo jiný. Zpravidla kdosi „božské“ podstaty, někdo, kdo si smysl existence člověka, lidstva, života, vesmíru nechává pro sebe. Nepotřebuje ho lidem sdělit, pouze po něm chce plnění nějakých povinností, nejčastěji projevy úcty v podobě rituálů.

Pokud však nikdo takový není, nebo je, ale sám smysl bytí nezná, jsme jen momentálním a možná pouze průběžným výsledkem organizace hmoty do nejstabilnějšího uspořádání vyplývající z fyzikálních zákonů tohoto vesmíru, zákonů, o jejichž původu nemůžeme, snad zatím, nic říct. Co z toho vyplývá? Že záleží na nás, zda si nějaký úkol sami vytýčíme. Zda využijeme té příležitosti to učinit. Nebo zda ji necháme nevyužitou a počkáme, až vesmír prostě zanikne. Zanikne i s námi. Nebo se zničíme sami ještě dříve.

Jsme jedinou silou, která je s to si tuto otázku položit (ledaže jsou někde nějací mimozemšťani, kteří si nad ní taky lámou hlavy – jestli hlavy mají). A jsme jedinou nám známou silou, byť, snad zatím, v porovnání s vesmírem nepatrnou a slabounkou, která se může snažit s vesmírem, s životem, se sebou samou něco udělat. Uvědomit si to a přestat blbnout asi bude první takový úkol, který si lidstvo může uložit.

b.) Přežít.

1. Lidstvo na světě nemá žádný úkol 🙂, to že tu jsme je možná jenom náhoda… je dost možné, že tady nejsme nic „extra“

Zajímavá otázka, nad kterou jsem se také zamýšlel.
Lidé se stejně jako ostatní živočichové vyvinuli. A stejně jako ostatní živočichové se k zachování druhu musí množit. To ale naším ůkolem být nemůže, neboť k čemu nám je přežít. Ať žijeme nebo jsme mrtví, ve výsledku to vyjde nastejno.
Dále se nabízí možnost, že existuje nějaký vyšší cíl. Na tomto principu funguje většina náboženství. Důležité je ale nezapomenout na princip tzv. Occalmovy břitvy, aneb že pokud něco není potřeba k dokázání pozorování, tak předpokládáme, že to neexistuje. A vzhledem k tomu, že bohové k dokázání pozorování opravdu potřeba nejsou, předpokládáme, že neexistují. Nikdo jiný, kdo by nám ale takový cíl zadal, není.
Můj názor je tento: Žádný předurčený smysl naší existence není, jsme jen náhodný výtvor přírody. Ale byla by škoda naší existenci nijak nevyužít. Vzhledem k tomu, že neexistují ani žádné vyšší hodnoty, tak je nejlepší jí využít k tomu, co děláme rádi (což se samozřejmě u každého liší).
Když to shrnu, výsledek je jednoduchý – Lidstvo jednotný úkol nemá, pro jedince je ale nejvýhodnější hromadit subjektivně kladné hodnoty a výhýbat se těm subjektivně záporným.

to nedokážeš vymyslet? Správná odpověd je B
Lidstvo má za úkol udržovat planetu čistou (třeba) určitě je plno věcí.........

Lidská schránka je útočištěm pro liské parazity jako jsou třeba upíři.
Doplňuji:

Subjekty krmení všech druhů vampýrů nazýváme pro jednoduchost Dárci,třebaže v pravém slova smyslu o Dárce se jedná pouze v případě Sanguinairanů­.V ostatních případech jim totiž může být odebírána energie bez jejich vědomí,tedy i bez svolení,které Dárcoství předpokládá.

Upravil/a: anonym

Existence lidstva má za důvod ověřit teorie S. Hawkinse – ale ne toho postiženýho anglickýho profesora, ale toho extraterestrickýho, co má náš vesmír ve svý garážový laboratoři pod pukličkou. My hlupáci pozemský ho nazýváme bůch. Účelem jeho experimentu je prokázat, že výbuch Mendělejovy soustavy ve vakuu přinese vznik nějakýho života, pokaždý jinýho.
Úkolem lidstva je, tento jeho vesmír opustit a navštívit ho. Toť vše.

Tělo je místem, kde si navzájem symbioticky pomáhají buňky v přežití. Nadstavba člověka – myšlení – vědomí – nemá vliv na základní povahu života, ač si to lidé přejí. Protože člověk zbytečně žije déle než je nutné k reprodukci, lidstvo si vymyslelo jiné úkoly a smysly k bytí: golf, rodina, rozvod, islámský džihád, čistit/plenit planetu, guláš,… i když planetě je úplně jedno co se na ní děje. Pak další úkoly; pětiletka, evangelizace národů, kontrola všeho, zbohatnout, zchudnout, jíst, přežít. Vše je zbytečné. Jsme (pokud jsem) domovem miliard mikrobů, jsme jejich vesmírem. Mikrobi a bakterie nás šlechtí, proto dbáme o své zdraví. Ne pro sebe, ale pro nízké tvory, podobně vesmír, který také žije střídmě a stará se o to, aby byl schopný udržet život v sobě. Nikdo sám o sobě živý není, leda by neobsahoval žádné buňky ani tkáně. Pak by takový mohl říct: žiji. Nikdo nežije, to je dávný omyl. Je sice živ, ale sám živý není. Je živý tím, co žije v něm. Soustavy vnitřností. Maso, krev, srdce s krevním oběhem, složité funkce dopravy živin, čištění, játra, ledviny, vzduch – plíce. Atd. K čemu tedy úkol lidstva? Jaký mu dáme, podle doby, mody, inteligence. Díky šedé kůře v mozku jsme pozorovatelé a učíme se. Uživatel &Čeněk Modrý:
„Lidská schránka je útočištěm pro liské parazity jako jsou třeba upíři.“ je napůl pravdy. Upíři nejsou dokázaní, zato chytré shluky v molekulární úrovni ano. Myslím, že lidská schránka se vytvořila spojováním menších organismů – jak byste to napsal vy? – něco pod trilobity, něco pod houbami, něco méně než plíseň, ale něco rozumného, co se spojí s jiným organismem, protože je to výhodné.

Proč na tuto otázku neodpovídá lékař, chirurg, praktik? Proč je předkládaná mě? Vím, jak to funguje, nepopíšu to přesně, nebo tak aby se to líbilo, ale vidím to jak to je.

Zdroj: dikobraz, kerles