iceT
Gubernium, zemský správní úřad, zřízený v Čechách v roce 1763,
na Moravě 1764. V čele stál v Čechách nejvyššší purkrabí, na
Moravě zemský hejtman. Zaniklo v roce 1848.
Ottův slovník naučný
↑ nahoru
Gubernium (novolat.), správa. Slova toho užívá se v různých dobách a
v rozličných zemích k označení toho neb onoho území neb úřadu
správního. V zemích rakouských téměř po 100 let (do r. 1848) nazýval
se tak nejvyšší správní úřad zemský, tedy předchůdce nynějších
místodržitelstev nebo zemských vlád. V Čechách zřízeno bylo královské
zemské g. jako zeměpanský úřad reskriptem ze dne 22. června 1763 na
místě t. zv. král. repraesentace a komory, kterýžto sbor byl přechodem
mezi královským místodržitelstvem r. 1749 zrušeným a mezi g-iem. Kdežto
králov.místodržitelstvo, skládajíc se z nejvyšších úředníků
království Českého, bylo jaksi článkem ústavy zemské, bylo g. úřadem
zeměpanským, jehož referenty bylí placení radové. Na poměry dřívější
ukazovala jedině skutečnost ta, že praesidium g-ia spojeno bylo s hodností
nejvyššího purkrabí. Kromě toho dopouštěno i nejv. úředníkům
zemským větší nebo menší účastenství v agendách g-ia, zejména
v záležitostech soudních g-iu přikázaných. Tato účasť nejv.
úředníků guberniálních zanikla však r. 1784 zřízením zeměpanských
úřadů soudních a jejich důstojenství zachovala se nadále jako pouhé
tituly anebo spojena byla s úředními hodnostmi zeměpanskými. Také rozdíl
ve stavech, kterého bylo šetřeno při obsazování míst radovských,
odstraněn byl r. 1786. Touž dobou jako v Čechách zřízeno bylo i na
Moravě král. g. pod předsednictvím zem. hejtmana a ve Slezsku t. zv.
královský úřad. Avšak již r. 1782 nastoupilo místo obou těchto úřadů
zemských společné moravsko-slezské g. v Brně pod zemským hejtmanem
moravským. Časem nabývala g-ia povahy víc a více byrokratické. Měla
příslušný počet guberniálních radů, sekretářů, koncipistů a úřady
pomocné. Zdravotní referent nazýval se zemským protomedikem. Záležitosti
úřední vyřizovaly se kollegiálně. Pokud jde o obor příslušnosti g-ií,
nerovnal se tento zcela kompetenci dnešních místodržitelstev a nebyl také
vždy a všude stejný a měnil se časem. Vedle záležitostí vlastní správy
politické náležely v působnost jejich i různé záležitosti finanční,
berní, školské, soudní, ano časem i vyřizování agend stavovských a
kanceláře sněmovní. V poslední době jejich činnosti bylo jich 11
(v Praze, Brně, St. Hradci, Inšpruku, Lublani, Terstu, Lvově, Benátkách,
Miláně, Zadře a Kološi). Na Uhry se zřízení guberniální nevztahovalo.
Ve Vídni a v Linci nazývaly se nejvyšší správní úřady zemské nikoli
g-iemi, nýbrž zemskou vládou. Roku 1849 zřízena byla místo nich
místodržitelstva. hda.