Co je to leukemie? Dá se léčit?

Leukémie je nádorové onemocnění krevních buněk, nejčastěji bílých krvinek. Při leukémii vznikají v kostní dřeni zvláštní buňky – atypické blasty. Blasty jsou přítomny i ve dřeni zdravé. Tyto blasty se však dále vyvíjejí ve zralé, funkční krevní buňky. Atypickým blastům tato schopnost chybí. Chovají se podle svých vlastních pravidel.

Nekontrolovaně se množí a zabraňují tak kostní dřeni, aby produkovala zdravé krevní buňky. Špatně plní svou funkci – pokud vůbec nějakou plní. Po čase se dostávají do oběhu a mohou se usadit ve vzdálených orgánech. I v nich se dokážou dále množit a postižený orgán pak nemůže správně pracovat.

Cílem léčby je dostat pacienta do remise. Remise je stav, kdy v kostní dřeni již nenacházíme blasty a pacient nepociťuje žádné příznaky nemoci. Remisi je třeba udržet co nejdéle.

Způsoby léčby: chemoterapie – podávání cytostatik, v některých případech ozáření a ve zvláštních případech transplantace kostní dřeně nebo krevních buněk.

Léčba je náročna jak pro pacienta, tak pro lékaře. Mohou se při ní objevit mnohé komplikace. Ve většině případů léčba zpomalí nebo zcela zastaví průběh nemoci, je však nutné v léčbě pokračovat i po vymizení příznaků, aby nedošlo k návratu onemocnění – tzv. relapsu.O vyléčení můžeme hovořit, pokud je pacient určitou dobu – v současnosti 5 let – bez léčby a bez příznaků onemocnění – tedy v remisi.

V léčbě leukémie neexistují alternativní postupy vedoucí k vyléčení, tzn. že leukémii se zatím nepodařilo vyléčit jiným způsobem, než uvedenými postupy. Přes 70% dětí s akutní lymfoblastickou leukémií a 50% dětí s akutní myeloidní leukémií se vyléčí při použití optimální léčby. Léčba akutní myeloidní leukémie je náročná a provází ji mnoho komplikací. Chronickou myeloidní leukémii lze vyléčit pouze transplantací kostní dřeně.

Základem léčby je tzv. chemoterapie – podávání chemických látek – cytostatik, které mají za cíl zničit nádorové buňky nebo zastavit jejich dělení. Léky se podávají buď jako tablety, častěji však přímo do krve formou injekcí nebo infuzí. Proto se hned po přijetí pacienta zavádí pod kůži centrální žilní katétr, spojující cévu s povrchem těla – umožňuje bezbolestnou aplikaci léků a také přímý odběr krve. Cytostatika mají bohužel vliv i na buňky zdravé, takže mohou vést k některým nežádoucím účinkům, jako např. vypadávání vlasů, tvorbě aftů v ústech, zvracení, bolesti břicha, přechodnému vzniku cukrovky, atd., které musí být kompenzovány nejčastěji určitou dietou a vitaminoterapií. Tyto nepříjemné komplikce ale po vysazení cytostatik vymizí. Následkem podávání citostatik je také snižení počtu krevních buněk. Tato komplikace se upravuje krevní transfuzí. Mezi další komplikace léčby patří např. zhoršení jaterních funkcí, pacient může trpět zácpou nebo průjmem. Léky, a to nejen cytostatika, mohou vyvolávat alergickou reakci – svědění kůže, vyrážku, slzení, bolest hlavy, vzestup teploty, pocit ztíženého dýchání. Častými nežádoucími účinky je rovněž zvýšená únavnost, bolest břicha, křeče, strnutí prstů ruky nebo nohy, otoky. Každý pacient je jinak citlivý na jednotlivé léky. Nikdy se však u jednoho pacienta neprojeví všechny obtíže, naopak u někoho se nemusí projevit účinek žádný. Je také důležité neužívat současně jiné léky bez vědomí lékaře, nepoužívat alkohol, drogy a nakouřit!

Léčba a vyléčení leukémie je záležitost, která trvá delší dobu. První fáze léčby, která následuje hned po stanovení diagnózy, probíhá většinou v nemocnici po dobu asi jednoho měsíce. Pak se provede nezbytné vyšetření kostní dřeně, aby se určila odpověď na léčbu. Léčba pak pokračuje dále, ale jsou v ní již pauzy, kdy je pacient doma a do nemocnice dojíždí na podávání léků do katétru. Nejčastějším vyšetřením, které se provádí během léčby je vyšetření krevního obrazu, dále se čas od času kontroluje kostní dřeň a mozkomíšní mok punkcí z páteřního kanálu.

Na závěr se provádí v některých případech ozáření hlavy a páteře. Tím je pak ukončena intenzívní léčba leukémie a nastupuje léčba udržovací. Ta trvá od jednoho do dvou let podle typu leukémie a její dosavadní odpovědi na léčbu. Udržovací léčba znamená užívání tablet, nekdy i podávání cytostatik do žíly. Během udržovací léčby se intervaly kontrol v nemocnici prodlužují. Kontroly však probíhají (1× – 2× ročně)i po úplném vyléčení.

Leukémie (řecky leukos λευκός, „bílý“ a aima αίμα, „krev“, odtud i starší český termín bělokrevnost), zastarale též hemoblastózy, představují nádorová onemocnění, která vycházejí z krvetvorné tkáně a z lymfatických uzlin. Hlavní rozdíl, oproti lymfomům je ten, leukémie postihují celý organizmus a nádorovými buňkami jsou větší či menší měrou prostoupeny všechny orgány.
Základní terapeutickou modalitou je chemoterapie a transplantace kostní dřeně. U některých chronických leukémií je pro pacienta nejvýhodnější dlouhodobé sledování a terapie jen v případě komplikací nebo vzplanutí akutního onemocnění. Radioterapie jako léčebná modalita nemá širší použití, v některých případech se používá jako prevence mozkových metastáz. Moderními trendy výzkumu v terapii leukémií jsou biologická terapie a genová terapie.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Le­ukemie#Terapie