Jak se dovíte níž, jde o homonymní výrazy.

A.
trefa – původ český – dnes slovo hovorové, tedy určené pro mluvenou řeč. Uvádí nejnovější Akademický slovník jazyka českého
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=trefa&Hledej=Hle­dej

1. zásah (zprav. při střelbě): t. do černého zásah do středu terče, přen. vystižení podstaty věcí, pravdy
2. expr. výhoda, štěstí: takové zaměstnání, to je t.; s tou koupí je to t. ♦ udělat trefu dosáhnout úspěchu, šťastně pochodit

Etymologie k tomuto významu od J. Rejzka v Etymologickém slovníku

"trefit (se), trefa, trefný, natrefit (se), potrefit, strefit (se). Již stč.
Původ ze střhn. treffen ‘zasáhnout, trefit, setkat se’, jež

nemá mimo germ. (srov. např. stisl. drepa ‘bít’) spolehlivé příbuzenstvo. "

B.
trefy – karty. Je zajímavé, že české slovníky tento výraz neuvádějí. Výraz trefy je z franouzštiny z (tréfles, doslova. trojlístky).
Jinak etymologie – Dříve jetel . Starořečtina τρίφυλος , triphylos („, který má tři listy“) nebo latina Trifolium („Jetel“).
http://fr.wik­tionary.org/wi­ki/tr%C3%A8fle

Jen PSJC zmiňuje starší název trefle, obyč. v pl. trefle, barva ve francouzské karetní hře, kříže stylizovaný jetelový list); odpovídající žaludům v německé karetní hře.

Z francouzštiny – „tréfles“ (trojlístky).