Co když nemám nikoho do tanečních ?

No, tady je každá rada drahá. Koukám, že se nic nezměnilo od doby, kdy jsem chodil do tanečních já (ještě za totáče). Přemíra holek (zájemkyň o kurz) byla už tehdy veliká, dokonce až tak moc, že stejný kurz stál pro kluky skoro o POLOVINU méně, než pro holky. Vzpomínám, že když jsem chtěl, aby má tehdejší babuchen byla ve stejném kurzu (NEMOŽNÉ, NEEXISTUJE! – tvrdili mi, naivně jsem si totiž myslel, že bude stačit, když přijdu rovnou v páru s holkou, vzít mě samotného nebyl problém) jsem musel zbuntovat do tanečních rovnou další 3 spolužáky, teprve pak mě i s ní milostivě přijmuli. :)

Rovnou ti říkám – NEPODCEŇ TO! Kdybys byla kluk, budeš v pohodě (viz výše, vždycky ti nějakou babu snadno seženou), ale naopak… :(

Řešil jsem to tehdy přirozeně na vícero (kombinací) způsobů, některé asi nebudou pro tebe moc vhodné (třeba zastrašování), jiné (vydírání – „Jo ty chceš abych tě nechal opisovat?“) už bys mohla aplikovat, ale prozradím ti „perlu“, na kterou jsem byl (zpětně) VELMI hrdý. Zajisti si podporu MATKY kluka. Kdovíproč i matinky kluků chtějí, aby synáček uměl tančit a věř mi, že BUDOU do synka tlačit jak lokomotiva!
Tudíž mi stačilo se „náhodně zmínit“ tak, aby to slyšela kámošova matka: „Martine, nebuď svině, pojď do těch tanečních se mnou!“ – a bylo to! :)

Přirozeně to mělo i negativní dopady („Jsi pěknej vůl, teď nemůžu jít na fotbal, protože musím na zkoušku obleku – KVŮLI TOBĚ!“ apod.), ale víš jak, když něco chceš, musíš být připravena podstoupit pro to nějaké oběti.

Takže na tvém místě bych raději hrál na jistou, partnera si SEŽEŇ! Nespoléhej na organizátory, také se ti může stát, že polovinu tanečních prosedíš. (Takhle to řešili za mě, když mnoho kluků z kurzu v jeho průběhu odpadlo (a došli i asáci, kteří v případě potřeby zaskakovali/do­plňovali stavy.) Vyhneš se tím i tvé obavě z nevhodného partnera. Která je BTW dost o ničem, protože ten taneční kurz NENÍ primárně o zábavě/užívání si, ale o VÝUCE (tance, spol. chování/etiketě).

Navíc – je to i příprava na život, ten tě také donutí „tančit“ i s někým, s kým ti to nebude moc sedět. A ono se jinak tančí se zkušeným tanečníkem (kdyby ti z nezbytí dohodili asáka) a úplně jinak v REÁLU s nezkušeným kopytem (a to tak v životě často bývá) – co tě na to lépe připraví? ;) :)

Tudíž taneční ber stejně, jako třeba školu, ta také není o zábavě (a když je v ní někdy fajn/sranda, tím lépe, když ne, co naděláš, je to prostě ŠKOLA). :)

Dívek se většinou hlásí víc, než chlapců.
Nějak to dopadne.
Hlavní je se něco naučit, to už je věc organizátorů.
A když ti tanečník nebude vyhovovat, jeden nebo pár tanců to s ním vydržíš a další lekci bude někdo jiný.
Třeba to taky bude někdo super.
To zjistíš až tam.
Hlavně si to užij.

Nevím jak to chodí dnes, ale za nás, když jsme se hlásili do kurzu, tak do počtu účastníků organizátor dal dohromady stejný počet hochů i dívek. Tím nebyl žádný problém.