Co konkrétně dělalo na starých počítačových skříních tlačítko „Turbo“?

Budeš se divit, ale to tlačítko naopak počítač zpomalovalo.

zvyšovalo takt procesoru, dnešní procesory svůj takt řídí inteligentně podle zátěže a snaží se minimalizovat vyzařovaný tepelný výkon, něco podobného se u velmi starých počítačů (procesory 486 a starší) dělalo ručně právě tlačítkem turbo. Spolu s tímto tlačítkem měli některé skříně dokonce LCD display na kterém se navolený takt procesoru zobrazoval (v MHz a byly to jen dvojciferné hodnoty 🙂 )

Turbo obvykle zvedlo takt procesoru na dvojnásobek. S prvními procesory Pentium tato praxe definitivně zanikla a procesory buď běžely už jen na plný takt nebo svůj takt řídily podle aktuální zátěže samy.

https://transla­te.google.com/tran­slate?sl=en&tl=­cs&u=https%3A%2F%2Fen­.wikipedia.or­g%2Fwiki%2FTur­bo_button

Upravil/a: anonym

Tehdejší procesory 286 a 386 měly možnost dvojího taktování. Protože existovaly programy které počítaly s pomalejším procesorem typu XT (86) – typicky tehdejší hry, tak pro jejich správnou činnost bylo zapotřebí počítač zpomalit. Blíže ti to osvětlí – světe div se – Wikipedie.

Zdroj: https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Turbo_button

V originále přepínalo mezi frekvencí originálního XT, tuším 4,77MHz a tím co daný procesor opravdu uměl (to se lišilo, 8,12,25…). Těch 4.77 bylo nutné především na některé hry – aby neběželi nehratelně rychle.

Později přepínalo obecně mezi „nějakými“ frekvencemi vhodnými pro daný počítač… Zpravidla nějaký stabilní chod bez větráků a plný výkon s větráky naplno.

Nyní jde většinou o sw nastavení (maximální frekvence bývá omezena biosem, a aktuální frekvenci řídí OS podle zátěže a přiměřeně frekvenci nastavuje i napětí pro CPU čímž může výrazně šetřit energii.