Co má/mělo Pražské jaro společného s Prahou a co s jarem?

Jako pražské jaro (slovensky: pražská jar) je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968. Toto období začalo v roce 1967 na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany, které skončilo 5. ledna 1968, kdy se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a pokračovalo do noci z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy vojska Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy (Vpád vojsk Varšavské smlouvy). Většina z nich sice opustila Československo k 16. říjnu 1968 část ale zůstala na území státu jako „sovětské jednotky dočasně umístěné na území Československa“ bez časového stanovení termínu odchodu, formálně „do ukončení konsolidačního procesu“. Část těchto jednotek opustila zemi v polovině roku 1987, poslední pak až po sametové revoluci.[1][2]

Reformy pražského jara byly pokusem uvolnit režim a urychlit proces demokratizace.[3] Tento záměr se nesetkal s pochopením na sovětské straně, která vyslala (po neúspěšných jednáních) tisíce vojáků vojsk Varšavské smlouvy, aby zahájili okupaci státu, jež měla odstranit z vedení státu reformní komunisty a umožnit vytvoření „Dělnicko-rolnické“ vlády.[4] Poté, co Československo následně vstoupilo do éry normalizace, vedení strany v podstatě znovu nastolilo politické a ekonomické hodnoty, které vládly koncem padesátých let.[5]

Termín „pražské jaro“ byl vytvořen západními médii poté, co se o těchto událostech dozvěděl celý svět. Je to mj. odkaz k termínu „Jaro národů“, což je umělecký název daný revolučnímu roku 1848, symbolizující naději, probuzení a charakterizuje rovněž roční období, kdy se události převážně odehrávaly.[6] Z hlediska tuzemského použití je tento název poněkud sporný ze dvou důvodů: jednak je tento pojem po desetiletí vnímán především jako jméno tradičního stejnojmenného renomovaného hudebního festivalu a dále se onen politickospole­čenský proces netýkal pouze hlavního města Prahy, ale celého státu; z pohledu ciziny je toto pojmenování spíš pochopitelné, protože cizí země bývají obecně často identifikovány s jejich hlavními městy. V tehdejším Československu se používalo označení podle lednového plenárního zasedání ÚV KSČ 1968 jako polednový vývoj, polednová politika nebo obrodný proces.

Zdroj: wiki

Napsal jste velké písmeno, takže je rozdíl mezi Pražským jarem a pražským jarem.

1. Název Pražské jaro je mezinárodní hudební festival , přehlídka světových umělců, symfonických orchestrů, který se koná v Praze od r. 1946.

Koná se tedy v Praze od 12. května (výročí úmrtí Bedřicha Smetany) do 4. června., t. j. období jara.

Začíná cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany a bna končí 9. symfonií s ˇOdou na radost od Ludwiga van Beethovena.
–
2. Jinak „pražské jaro“ je metaforické pojmenování pro obdobi uvolnění, které začalo koncem r. 1967 a pokračovalo do 20./21. srpn vstupem vojsk Varšavské smlouvy.

Na jaře všechno začíná růst, kvést, příroda se probouzí, tak také u nás něco začalo „pučet“ a měnit se. Impulz vyšel z vrcholných orgánů strany a vlády, které sídlí v Praze.

Upravil/a: annas

Pražské jaro mělo společné s Prahou asi to,že bylo v Praze .Sice nevím co je pražské jaro,ale asi to tak bude…a asi je na jaře ,proto to jaro …není zač

Je to metafora. Na jaře se vše probouzí a tehdy se probouzel i český národ, alespoň to tak viděli na Západě. Konec je označován jako zima, vztahy ochladly a podobně. JInak souhlas s Drapem.

Pražské nejenom jaro, poblázněný dav většinou pražáčků v roce 1948 s komunistou Klémou, v roce 1968 s komunistou Dubčekem a jeho iluzemi o komunismu s lidskou tváří o jeho komunistických kvalitách svědčí fakt, že o rok později podepsal pendrekový zákon na obyčejné lidi při huso-brkově normalizaci a v roce 1989 poblázněný dav o kapitalismu, kde nebude chudých a bude sociální spravedlnost, poněvadž pravda a láská měla zájem zvítězit nad lží a nenávistí, ale divoký kapitalismus tomu zabránil