Co mám dělat, když si ze mne moje kamárádky dělají srandu, že jsem malá?

Je mi jasné, že moje odpověď ti nepomůže vyřešit tvůj problém, ale stejně: měřím přes 180 cm, ale všechny moje přítelkyně byly spíš drobnější (žádná neměla přes metr sedmdesát), žirafy a mužatky mě opravdu nepřitahují. Takže za sebe říkám, zůstaň ženská. Nevím, kam ten svět spěje – ženské chtějí být jako chlapi, chlapi jako ženské, brrr.

Zkus někdy přistoupit na ten běh. Nech kamarádku běžet a sama jdi pěkně promenádou, pomalu, s noblesou. A na závěr nevážně prones něco jako: jsem dáma, ne mužatka :)
Doplňuji:
A klidně se vsadím, že nejsem sám, kdo upřednostňuje slečny menšího vzrůstu – vyvolává to v nás ochranitelské pudy.

Upravil/a: Hamon

Tento problém – výška postavy sa rieši už stáročia, ba tisícročia, práve v období dospievania.
Výška postavy nerobí veľkého človeka.
Nižší človek sa ľahšie skryje, vyšší je prvý na rane.
Fyzický zjav človeka bez obsahu je ako prázdna škrupina vytečeného vajca, jeho využitie je veľmi obmedzené.
Správne vravíš, nielen fyzický obal, ale práve to vo vnútri, to zakryté a chránené práve týmto rôzne vyzdobeným obalom, to robí človeka človekom.
Bez rozumu, myšlienok i citu by bol človek len jedným z mnohých cicavcov pohybujúcich sa po našej Zemi.
Zasmej sa ich malichernosti, upozorni, ony pri svojej výške si musia nechať šiť šaty u špecializovaných krajčírov, pretože tých nadrozmerných šiat je pomenej. Ty máš výhodu, ak nebude v dámskej predajni, nevadí, kúpiš v detskej väčšie číslo – budeš večne mladá :)
Kto si dokáže robiť vtipy sám zo seba vyhráva…Neboj sa toho. Narastieš svojou schopnosťou beť sama sebou.

To asi nebudou skutečné kamarádky, že. Kamrádka přece nekouká na výšku ani na jiné nedostatky.
Lidé mají občas sklony pohrdat, posmívat se a nepřijímat kohokoliv, kdo je trochu jiný. Není totak dobře, ale stává se to čato. To ale nejsou kamarádky.
Co můžeš dělat? Kašli na ně. Pro sebe si říkej, že co je malé to je hezké. Dělej to, co Tě baví a co umíš, s lidmi, kterým Tvoje výška nevadí, rozumíš si s nimi a mají jiné starosti a radosti, než sledovat, jak kdo vypadá.

Také jsem byla vždycky malá a ještě k tomu hubená. Také jsem s tím měla ve škole problémy, ale došla jsem k tomu, že když budu čekat, až mě tihle posměváčci přijmou mezi sebe, nikam to nedotáhnu.

Samozřejmě je důležité, jaký člověk je a co je v něm, než kolik měří cm. Ale ve 12 letech ještě Tvůj fyzický vývoj není ukončen, takže určitě ještě porosteš. 🙂

Vykašli se na nějaké posměváčky. Jednoduchá odpověď je: „Co je malé, to je milé:“
Měla jsem sestřenici učitelku, která neměřila moc přes 150 cm a byla to „baba se vším všudy“. Nilkdy si nestěžovala na svou výšku a manžela měla o 40 cm vyššího.
Pokud jde o názorové třenice, tak si s tím nelámej hlavu, nemusíš pokaždé prosadit svou pravdu, ačkoliv ji mít budeš. Skutečné kamarádky by se nesnažily tvé názory umlčet, ale diskutovaly by o nich. Takže to ber tak, že nejsi sama a máš se s kým bavit, ale na opravdové kamarádství zatím čekáš. V tomhle směru je to většinou stejné čekání jako na toho pravého partnera.

A co jim takhle říct, že ti to vadí? Že tě to uráží a zesměšňuje (prostě cokoliv cítíš), když se ti vysmívaj za něco co nemůžeš ovlivnit. Vysvětlit jim že i ony mají určitě něco co jim na sobě vadí (velkej nos, malý prsa, špeky, šilhaj, jebáky v obličeji, počínající knírek v důsledku nějakýho hlubšího endokrinologickýho problému) a že by taky určitě nechtěli, kdyby jim to někdo denodenně vmetal do ksichtu.

No a pokud ani tohle nepochopí, tak to asi kamarádky nebudou a zřejmě jsi v jejich partě něco jako zajíček janeček.

PS: to co bylo v tý závorce jim samozřejmě neříkej, to bylo jen pro příklad..

Vím, že je lehčí to napsat, než se tím řídit, ale zkus je ignorovat. Holt si asi slečny myslí, že když jsou vyšší, jsou něco víc a ty jsi jen někdo pod nima, kdo je musí poslouchat. Vůbec se tím netrap, poku se jim vysvětlit, že tohle jejich jednání není zrovna nejlepší, zkus třeba najít mezi nimi nějakou, která se nechová tolik povýšeně, jako ty ostatní, pokud tam nějaká je. Kdybys ji našla, zkus si s ní o tom promluvit, většinou v nějakých takových povýšeneckých partách bývají i lidé, kteří se jen vezou, aby byli oblíbení a aby se jim také někdo nesmál.

Já si myslím že bysis jich neměla všímat však někdo se tak prostě narodí na tom nic není

Já bych ti poradila jediné, přestaň si jich všímat, ono je to za chvíli přejde a kdoví, třeba je jednou přerosteš 🙂

Nedělej si z toho nic.