…a proč?
Doplňuji:
… a pokud by tento člověk musel řešit více problémů, v jakém pořadí
by nastaly?
… udušení, zmrznutí, „puknutí“ (to se mi móóc líbí) 🙂
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Bedy před 4383 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Už je dávno popsáno, zase mýty, laické dohady a zoufalý
amatérismus?
Navzdory domýšlivému nicku dosud tazatel neobjevil odborné rubriky –
v daném případě fyzika, případně astronomie (jako následná otázka na
kouření kosmonautů).
Navíc tatáž otázka už byla přímo na Odpovědích – viz link.
Morbidní jásot nad puknutím člověka by spadal spíše do deviací
sadismu.
Realita – popis & odkazy:
Na Zemi (a v tlakové kosmické lodi) jsme vystaveni tlaku odpovídajícímu deseti tunám na metr čtvereční. Protože však působí zevnitř i zvenčí, nijak nám neublíží, ani jej nevnímáme. Pokud bychom se však ve vakuu snažili zadržet dech, celá tato síla by působila na náš hrudník, jenž by asi explodoval. Totéž platí pro stře-doušní dutinu, možná i trávicí trakt. Pokud však vzduch ze zmíněných prostor může volně unikat dýchacími cestami, resp. Eustachovou trubicí, neměl by způsobit žádné větší problémy.
Var kapaliny závisí na okolním tlaku. Pokud jej snížíme, urychlí se odpar nebo dojde dokonce k bouřlivému varu. Při tělesné teplotě voda (a tedy i krev) začíná vřít pod 6 kPa. Naštěstí je kůže schopna vnější tlak kom-penzovat. Člověk by tedy zřejmě neexplodoval do podoby oblaku páry. Mohlo by však docházet k otokům, vzniku podlitin, nebo obdobě kesonové nemoci, tedy vyprchávání rozpuštěného vzduchu z krve. Každopádně by docházelo k urychlenému vysušování těla, především sliznic, které by jím mohly být poškozeny. Po smrti by tělo postupně více či méně vyschlo, eventuálně zmrzlo (pokud by nebylo zahříváno Sluncem).
Ve vakuu není kyslík, a je logické, že po nějaké době člověk ztratí vědomí a zemře. Je značně pravděpodobné, že k tomu dojde rychleji než ve vodě, protože ve sníženém okolním tlaku musí kyslík z krve rychle vyprchávat. Podle údajů ke ztrátě vědomí dojde během 15 sekund, smrt by měla nastat během minut.
Slunce produkuje nebezpečné paprsky, např. UV všech typů, ale i jiné. Atmosféra, povrch lodi či skafandr je obyčejně zadržuje, či alespoň oslabuje. Nahý ve vakuu by patrně utrpěl těžké popáleniny a hrozilo by mu oslepnutí, pokud by měl otevřené oči.
Vesmír je mrazivý, ale vakuum špatně vede teplo. Člověk by se patrně dříve udusil než by zmrzl. Na druhou stranu odpar ochlazuje, a vlhké povrchy (sliznice) by mohly utrpět lokální omrzliny.
http://www.odpovedi.cz/otazky/prezije-clovek-pobyt-ve-vakuu-bez-skafandru-za-predpokladu-ze-bude-mit-kyslik
http://blog.peoplelovepeople.com/veda-a-technika/jak-dlouho-prezije-clovek-ve-vakuu/33-101-53
http://myego.cz/item/ucinek-rychle-dekomprese-na-cloveka-sci-fi-vs-realita
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%BD_prostor
Zdroj: http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Zivot/Meze.htm
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Roztrhnul by se. Na zemi na něho tlačí vzduch a on musí tento tlak
vyrovnávat. V kosmu na něho není vynaložen žádný tlak.
Doplňuji:
Vše by bylo současně a v takové rychlosti jako velký třesk.
Upravil/a: Mapel
0 Nominace Nahlásit |
Na podobná témata je odborná rubrika Fyzika, zábava o morbidním puknutí není zrovna na místě.
Tatáž otázka již na Odpovědích byla – viz odkazy:
http://www.odpovedi.cz/otazky/prezije-clovek-pobyt-ve-vakuu-bez-skafandru-za-predpokladu-ze-bude-mit-kyslik
http://blog.peoplelovepeople.com/veda-a-technika/jak-dlouho-prezije-clovek-ve-vakuu/33-101-53
http://myego.cz/item/ucinek-rychle-dekomprese-na-cloveka-sci-fi-vs-realita
http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Zivot/Meze.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%BD_prostor
Na Zemi (a v tlakové kosmické lodi) jsme vystaveni tlaku odpovídajícímu deseti tunám na metr čtvereční. Protože však působí zevnitř i zvenčí, nijak nám neublíží, ani jej nevnímáme. Pokud bychom se však ve vakuu snažili zadržet dech, celá tato síla by působila na náš hrudník, jenž by asi explodoval. Totéž platí pro stře-doušní dutinu, možná i trávicí trakt. Pokud však vzduch ze zmíněných prostor může volně unikat dýchacími cestami, resp. Eustachovou trubicí, neměl by způsobit žádné větší problémy.
Var kapaliny závisí na okolním tlaku. Pokud jej snížíme, urychlí se odpar nebo dojde dokonce k bouřlivému varu. Při tělesné teplotě voda (a tedy i krev) začíná vřít pod 6 kPa. Naštěstí je kůže schopna vnější tlak kom-penzovat. Člověk by tedy zřejmě neexplodoval do podoby oblaku páry. Mohlo by však docházet k otokům, vzniku podlitin, nebo obdobě kesonové nemoci, tedy vyprchávání rozpuštěného vzduchu z krve. Každopádně by docházelo k urychlenému vysušování těla, především sliznic, které by jím mohly být poškozeny. Po smrti by tělo postupně více či méně vyschlo, eventuálně zmrzlo (pokud by nebylo zahříváno Sluncem).
Ve vakuu není kyslík, a je logické, že po nějaké době člověk ztratí vědomí a zemře. Je značně pravděpodobné, že k tomu dojde rychleji než ve vodě, protože ve sníženém okolním tlaku musí kyslík z krve rychle vyprchávat. Podle údajů ke ztrátě vědomí dojde během 15 sekund, smrt by měla nastat během minut.
Slunce produkuje nebezpečné paprsky, např. UV všech typů, ale i jiné. Atmosféra, povrch lodi či skafandr je obyčejně zadržuje, či alespoň oslabuje. Nahý ve vakuu by patrně utrpěl těžké popáleniny a hrozilo by mu oslepnutí, pokud by měl otevřené oči.
Vesmír je mrazivý, ale vakuum špatně vede teplo. Člověk by se patrně dříve udusil než by zmrzl. Na druhou stranu odpar ochlazuje, a vlhké povrchy (sliznice) by mohly utrpět lokální omrzliny.
Drap | 8229 | |
led | 4070 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2779 | |
zjentek | 2725 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |