Otázka je nepřesně formulovaná. Nevím, co chcete vlastně vědět. Uvedu základy literární vědy – pojmy o literatuře.

Literární druhy:

1. lyrika – málo dějovosti, pocity, názory, dojmy, prožitky, city. Typy lyriky: milostná, přírodní, vlastenecká, reflexivní, satirická atd.

2. epika – dějovost, příběhovost
3. drama – dialogy, zpravidla předvádění na jevišti, východisko pro jevištní realizaci, která může význam původního textu posunout

Někdy se ještě uvádí lyrikoepika – spojení děje, citů a dramatičnosti (útvar – balada, romance – forma poezie i pröza)

Literární žánry (útvary) – skupiny literárních děl, která mají společné znaky kompoziční, stylistické a tematické. Pro literární žánry jsou příznačné určité literární druhy, ovšem v moderní literatuře se žánrové hranice často stírají.

Lyrické útvary – píseň, blues, óda, hymnus, elegie, epigram, pásmo, kaligram (všechno formou básní)

Epické (formou prózy)

• malá epika – příběh, bajka
• střední epika – báje, mýtus, legendam, pověst, pohádka, povídka, novela
• velká epika – epos, kronika, román

Dramatické – tragédie, komedie (komické ladění může mít veselohra, fraška, groteska, burleska), činohra – mísí prvky tragédie i komedie ve výjevech z obyčejného života, melodram.

Forma – stojí mimo druhové a žánrové třídění.

Poezie – (básně) básnická řeč vázaná rytmem, případně rýmem. Členění – stopa – verš – strofa (sloka) – báseň – sbírka

Próza – řeč volná, bez zákona rytmu. Členění – řádek – odstavec – kapitola – díl – kniha – cyklus

Pozn.: krásná próza = beletrie.

To, že forma poezie souvisí spíš s lyrikou a prozaická forma patří k epice, neplatí vždy – např. lyrizovaná pröza, veršovaná kronika.

Někdy se pojmy literární žánry a druhy zaměňují…

Nebo dramatická lyrika = lyrické drama? Lomítko dramatická/lyrická?

Lyrické drama, dram. žánr, – potlačena dějovost, v popředí lyrické partie, patos, jemné dialogy, emocionálnost, subjektivnost na úkor objektivnosti, metaforičnost, děj nemá tradiční kompozici, dramatičnost a tragičnost vyrůstá z nitra postav.,

U nás např. F. Šrámek, V. Vančura, V. Nezval a další.