Co říkáte na otroctví v dnešním světě?

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/novodobe-otroctvi-pracovni-agentury

Novodobé „otroctví“ = pracovní agentury!?
–
https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/uz-od-detskych-let-je-nam-rikano-ze-otroctvi-neexistuje-a-ze-jsme-svobodni-lide-ale-je-tomu-doopravdy-tak

Už od dětských let se nám říká, že otroctví neexistuje a že jsme svobodní lidé. Ale je tomu doopravdy tak?

i když otázka je z jiného pohledu.

Otrok byl člověk, který někomu patřil, žil v jiných podmínkách, než je dnes. Dnes je člověki relativně svobodný má vnitřní scobodu, ta vnější je omezená jinou závislosí , často způsobená manipulaci, nutnosti vydělat si peníze.

Záleží na tom, kde člověk žíje, tedy v jakých podmínkách, v nichž svoboda nehraje roli.

Někdo je otrokem – používá se i s nadsázkou, třeba je někdo otrokem času, nebo je na něčem, případně na někom závislý. Mlže být i otrokem peněz, které jsou pro něho rozhodující bez ohleldu na vše ostatní a snaží se je získat jakkoliv.

Dnes existuje tzv. novodobé otroctví – třeba někdo si půjčí peníze a splácí je věřiteli prací.

Stále ještě existuje zneužívání děti., které musí pracovat., třeba i bojovat.

Nebo vynucované manželství stále existuje v některých arabských či jiných zemích – již od narození má dívka určeného manžela atd,.

Zdá se, že otroctví je nnevyhnutelně spojené se společností od starověku až do současnosti. souvisí na jedné straně s ekonomickou prosperitou světa bohatých i světa chudých, i když je jiné než v otrokářském svě­tě.

Podrobný a zajímavý článek Novodobé otroctví , autorka Eva Janská, PřF UK v Praze v odkazu
https://www.ge­ograficke-rozhledy.cz/ar­chiv/clanek/180/pdf

Upravil/a: annas

Je to jednoduché pokiaľ ide o počty. Dnes je viac ľudí na Zemi, než bolo v časoch najväčšieho rozmachu otrokárstva. Pokiaľ by sme ale pozerali na percenta, tak ich je dnes nepomerne menej.
Správne delíte od otrokov, ktorí sú majetkom a otrokov závislých na iných, nielen po finančnej stránke, ale aj po stránke psychickej, alebo rozumovej.
Ak odhliadnem od tých menovaných vo vašej otázke, pozrime na stránku rozumovú, nezáleží na výške inteligenčného hodnotenia. Čo učia v školách, čo nám do hláv vtĺkajú médiá a odrazu príjmeme 100× opakovanú lož za pravdu a prikyvujeme hlavami ako známe prežuvavce, ktoré dávajú mlieko. A vtedy sa z nás stávajú otroci bez vlastného názoru, aj keď si myslíme opak.
Viem, že sa teraz na mňa mnohí zosypete ako zúrivé sršne a budete popierať moje slová. Ale preto je človek človekom, aby mal aj vlastný, nie prevzatý názor. Inak by sme sa mohli pásť a byť spokojní s plným bruchom. Dnes je na rozdiel od predchádzajúcich dôb najviac „duševných otrokov“.
Tak a teraz sa môžte na mne vyšantiť.

Upravil/a: led

Závislost na penězích, požitcích, atd. bych otroctvím nenazýval, protože nás nezbavuje svobody a činíme tak dobrovolně. Takže zbývá vlastnictví lidí. O počtu otroků ve světě si netroufám polemizovat, záleží totiž i na tom, jak si otroctví definujeme.
„Otrokářství je označení systému, ve kterém se využívá práce nesvobodných lidí (otroků), kteří jsou po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. V širším slova smyslu se hovoří o otroctví i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody, byť se teoreticky nejedná o stav protiprávní nebo právem přímo definovaný.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Otrok%C3%A1%C­5%99stv%C3%AD

Domnívám se, že dnes už v žádné zemi nemůže nikdo legálně vlastnit
jinou osobu. Je-li tomu tak (nepletu-li se), nemohlo by jít o otrokářství
v původní podobě, ale o omezování osobní svobody, nucenou práci apod.

Ostatní zmíněné druhy „otroctví“ si každý způsobuje sám.
(Sokrates to vystihl přesně.)