Samozřejmě záleží na tom, jak dlouho již maso není čerstvé. Čerstvost masa se pozná přičichnutím ( doporučuji dělat vždy ) a barvou masa. Musí vypadat „svěže“, čerstvě. 🙂
Doplňuji:
http://doma.no­va.cz/clanek/zdra­vi/10-nejcastejsich-otazek-o-mase-vadi-kdyz-svetelkuje-a-znici-zapach-peceni.html

Upravil/a: marci1

Přeji dobrou chuť.

člověk pak trochu více otupí ..jako když sní kterékoli jiné maso. Ale kdybych měl zájem být hodně velký buvol (tupoň), tak bych jedl uzeniny ..tam jiné maso, nežli ve fázi rozkladu, ani nenajdu. A zle mi ani nebude ..spíše tak nějak nespecifikovatelně těžko (buvol- tupé zvíře) :o

Nedávno byl v tisku článek jak asi v Mexiku ( již si nepamatuji) se dvá pobudové živili tím že vykopávali mrtvoly a dělali z nich prejt. Kupodivu žili.

Jinak maso se nechává pro některé potravinářské potřeby dozrát ( autolýza). Teprve potom následuje hluboká autolýza atd.

Zrání je hlavní fází autolýzy a často se tímto pojmem označuje celý autolytický proces. Kyselina mléčná se postupně odbourává, aktinomyosinový komplex disociuje na výchozí bílkoviny, zvyšuje se vaznost svaloviny a ta nabývá měkčí a křehčí konzistence. Bílkovinné makromolekuly jsou odbourávány na stále nižší a nižší meziprodukty, které vytvářejí typickou vůni, chuť a texturu zralého masa. Optimálně vyzrálé maso je třeba kulinárně nebo technologicky využít. Další zrání by mohlo přejít do fáze hluboké autolýzy.

Hluboká autolýza je u běžných druhů mas nežádoucí, poněvadž v ní dochází až ke vzniku konečných produktů (amoniak, aminy, sulfan, merkaptany, oxid uhličitý, voda) rozkladu bílkovin a dalších složek masa s nežádoucími projevy. Hluboká autolýza se vědomě připouští pouze u zvěřiny, je-li zájem o dosažení její typické, ostřejší, mírně přezrálé chuti a vůně.

Proteolýza (rozklad bílkovin způsobený mikroorganismy a mikrobiálními enzymy, exogenní proces) probíhá ve svalovině zabitých zvířat a v mase souběžně s autolýzou, ale odlišnou rychlostí a v rozdílné intenzitě. Autolýza vykazuje největší intenzitu hned po porážce a dále její intenzita klesá. Proteolýza se v počátečním postmortálním období neprojevuje, poněvadž svalovina zdravých a v dobré kondici poražených zvířat je prakticky sterilní. Navíc přirozené okyselení svaloviny působí bakteriostaticky na mikroorganismy, které postupně kontaminují maso zvenčí. Teprve postupné odbourávání kyseliny mléčné a vzestup hodnoty pH masa nad 6,20 (pH ult je u hovězího a vepřového masa nejčastěji v oblasti 5,2 až 5,5 pH) umožňují rozvoj mikroflory nejdříve lineární, pak geometrickou a není-li mu účinně bráněno až exponenciální řadou. Proteolýza (kažení či hnití) masa znehodnotí maso pro potravinové využití od bodu označovaného jako index hniloby (IH – první projev typického zápachu, osliznutí, změny barvy v šedohnědou, zvýšení počtu mikroorganismů na 10 na sedmou až 10 na osmou v 1 g nebo na ploše jednoho čtverečního cm masa). Normální postup kažení masa je od povrchového osliznutí, přes povrchovou hnilobu až k hluboké hnilobě. Zvláštními formami kažení masa jsou: zapaření masa, ložisková hniloba, kažení masa od kosti.

Doplňuji:
Takže někdy ti bude špatně , někdy ještě víc.
Jaké jiné účinky očekáváš ?

Upravil/a: mosoj

Po tepelné úpravě si hrozí nevolnost…
😉
Bez ní ovšem i smrt – botulin je sfiňa…

Hlavní bude nevolnost, která způsobí průjmy a možná i zvracení. Pokud je maso v pokročilejším stádiu rozkladu, mohlo by prakticky způsobit i mírnou otravu.

bude ti špatně