Co si myslíte o darování těla na vědecké účely?

Na vědecké účely, proč ne.Na nějakém materiálu se výzkum či školení mediků musí dělat. Zkušenosti zatím žádné nemám, a pochybuji, že by se zde našel někdo kdo své tělo po smrti daroval.

Myslím, že kdo dokáže na vlastní smrt a tělo pohlížet s takovým nadhledem, aby tělo věnoval vědě, je rozumný.

Má matka darovala své tělo na vědecké účely. Zemřela v 80-ti letech na rakovinu tlustého střeva, která ke konci jejího života samozřejmě metastázovala do celého těla. Měla u sebe stále smlouvu s vědeckým ústavem, kterou ale sepsala dřív, než onemocněla. Tak doufám, že její tělo aspoň troškou přispělo ku studiu mediků. Žádný pohřeb jsme nekonali, nepřála si to.
Takže z důvodu vědy a ušetřených financí za pohřeb je toto dobré řešení.
Já si myslím, že každý by se měl rozmyslet sám, jakým způsobem ze života nechat tělo odejít. Jestli zpopelněním do urny, klasickým pohřbem, rozptylem či jiným. Na to neexistuje rada, každý by to měl tak nějak cítit sám, jak si to bude přát. Já bych chtěla např. rozptýlit na hřbitově na „paloučku“, kde byl rozptýlen můj táta. Žádný hrob, žádné závazky pro další generaci, kdo bude chtít, ten si mě v srdci uchová a je nesmysl, aby platil peníze za hrob či urnu. A když si v tom svém konci člověk udělá jasno, měl by to zavčas sdělit i svým budoucím pozůstalým, dnes umírají čím dál víc mladí lidé, není dobré čekat na stáří, když člověk netuší, jestli se ho dožije.

Neviem presne, či už je to v českom zákone ošetrené, v časoch nedávno minulých platilo:
Pokiaľ nezakážete, možno časť vašej telesnej schránky po vašej smrti, použiť ako, prepáčte za prirovnanie, náhradný diel na zachovanie života iného človeka.
Môj názor: ak je niečo na mne prospešné pre záchranu iného človeka aj po mojej smrti, použite to.

Tak to je zajímavá otázka a už jsem o tom sám i dost přemýšlel. Až budu tuhej, tak už po mě nikdo z blízkých nezbyde a tudíž je mi to celkem fuk jestli se na mě vyřádějí medici. Otázka je, jestli jim starej dědek k něčemu bude. Nakonec to ať řešej jiný.
Před léty jsem slyšel na Radiožurnálu na toto téma něco v tomto smyslu, že je potřeba to domluvit s ošetřujicím lékařem, ten by měl zařídit další aby se ten dárce dostal do systému. Potom prý dotyčný dostane jakýsi glejt který by měl nosit neustále u sebe no a po smrti jeho tělo slouží vědě. Potom prý, tak nějak po 1/2 roce, to co zbyde se zpopelní a urna se uloží na určené místo (hrob), podle smlouvy nebo protokolu který za života ten dárce podepsal. Je to zdarma.
Jak darování tak uložení ostatků!

Nevím, možné to je. Co se má stát, stane se. Např. lékařské fakulty mají zájem o lidská tělapro vědecký výzkum.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-darovat-telo-pro-vedu
Moje odpověď – je třeba projednat předem.

Ostravská lékařská fakulta hledá dobrovolníky, kteří jí po smrti darují své tělo ke vědeckým účelům. Lidské ostatky Ostravská univerzita (OU) potřebuje pro výuku mediků. V současnosti jich má škola nedostatek.
–
Darovací smlouvu si každý zájemce může v klidu projít a probrat například i se svými blízkými. Dokument je i ke stažení na webu univerzity na http://lf.osu.cz…. Ve smlouvě se člověk především zavazuje o svém rozhodnutí informovat rodinu, svého ošetřujícího lékaře, zdravotnické zařízení, či ústav sociální péče, který jej například v současné době zaopatřuje.

„Tím je vyřešeno, že bude ústav anatomie lékařské fakulty neprodleně informován o tom, že daný člověk zemřel. Ústav na druhou stranu smluvně garantuje, že se postará o to, aby s tělem dárce bylo vždy naloženo podle zásad lékařské etiky. Po maximálně pěti letech pak zabezpečí na vlastní náklady bezobřadní kremaci, rozptyl dárce, nebo urnu s popelem uloží či předá pozůstalým,“ vysvětlila mluvčí OU.

http://www.no­vinky.cz/doma­ci/314247-ostravska-univerzita-hleda-dobrovolniky-kteri-ji-venuji-sve-telo.html

Také o tom přemýšlím, jenže nejbližší je Ostrava, která zájemce bere. Bohužel, pouze do určité vzdálenosti a Brno je pro ně moc daleko.
O významu zkoumání těl nepochybuji.

Je to určitě ušlechtilá myšlenka, pokud by člověk trpící nějakou nemocí prospěl tím, že by své tělo daroval na urychlení léku na vyléčení této nemoci, nebo jako dárce orgánů, tak s tím se dá souhlasit, záleží, jak by se na to stavěli pozůstalí. Ale i kdyby se člověk rozhodl své tělo na tento výzkum darovat, myšlenky, nápady, emoce a prožité zkušenosti zaniknou zánikem daného jedince a nebude je možné využít. Možná někdy později v budoucnu, nyní zatím ne.

Darování je zdarma.
Ano, podepsal jsem smlouvu s UK – 1. Lékařskou fakultou. Prostě jsem jim napsal maila a odpověděli mi, v příloze zaslali smlouvu. Jednou ji odešleš s ověřeným podpisem. Informuješ svého lékaře apod. Do 24 hodin musí být příjemce těla informován. Udělal jsem si do dokladů zatavený papír s informací pro okolí http://2i.cz/b7e0d0fa­29.
Na oplátku oni provedou zpopelnění a pohřeb, pokud si pozůstalí vyžádají urnu, tak vše uhradí.
-
Udělej si dotaz na lékařské fakulty v místě bydliště nebo okolí. Pokud jsi z Prahy, určitě se neobracej do Ostravy, tam mají i podmínku jen v rámci kraje.