No dokud se neustanoví pachatel, není koho trestat. Zahájí se trestní spis s neznámým pachatelem, kdy se provádí šetření a shromažďování důkazů, výslechů,…
Pokud se pachatel neustanoví, což často nastává, spis se usnesením odkládá.
Nicméně pokud by během nějakého dalšího vlivu času vyšlo na povrch, kdo je pachatel a skutek nebyl promlčen, tak se trestní řízení obnoví a překvalifikuje na známého pachatele.
0 Nominace Nahlásit |
To je to, co už jsem tu psal snad stokrát: předmětem trestního řízení je skutek.
Je-li skutek subsumovatelný pod skutkovou podstatu, kogentně konstituovanou výslovnou dikcí legislativního aktu (zásada nullum crimen sine lege), OČTŘ jsou povinny ve věci konat ex officio.
Je-li tedy spáchán skutek, OČTŘ, zpravidla policejní orgán, koná ex officio všecky kroky, lege artis, aby byl ustanoven pachatel, či pachatelé; pachatelem může být osoba fysická i právnická.
Pokud pachatel není dosud ustanoven, vede se trestní řízení proti dosud neustanovenému pachateli, to jest, proti neznámému pachateli. OČTŘ jsou, jako celý stát, vázány zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretensí, to jest, mohou činit pouze a jen to, co jim výslovně činit ukládá, nebo umožňuje, positivní právo, vše ostatní (praeter legem) je jim zakázáno.
Pokud se pořadem práva nepodaří pachatele ustanovit, není ve věci zahájeno trestní stíhání a věc je odložena ad acta; pakliže se později zjistí nové skutečnosti, které nasvědčují tomu, že skutek byl spáchán konkrétní osobou, trestní řízení se obnoví.
0 Nominace Nahlásit |
Mravenec: Ano. 🙂 Až na jeden detail: pokud je podezření, že by se pachatel mohl ustanovit, tak zvlášť u závažných zločinů, se trestní řízení obnoví, i když je trestnost promlčena, ono je to, často, příhodné i pro čince, protože se mu tím uleví, no a pro Mordkommando taky, že jo, protože nebudou mít „kostlivce ve skříni“.
Tak to jsem netušil. A chápu to správně tak, že se tedy čin objasní, ale pachatel nemůže být za něj trestán, protože skutek bude promlčen?
Ano, on ani nepůjde před soud, ani se nezahájí trestní stíhání.
Většinou je to tak, že ten člověk dojde sám na policii, že něco spáchal, protože ho dožene svědomí, má už „svoje“ za sebou, nebo dostal rakovinu, nebo něco podobného. On, často, ani neví, že už je to promlčené, no a pokud dojdeš na OOP, že jsi někoho zmordoval, tak Tě zajistí, že, vyslechnou, sepíší s Tebou protokol, pak se zjistí, že ano, že ten skutek se stal, tehdy a tehdy, no a že jeho trestnost zanikla. Tak Tě propustí a vydají usnesení o odložení věci, ale s ustanoveným pachatelem: protože mají Tebou podepsaný protokol, že jsi to spáchal, a protože to i jinak sedí.
Ano, zbytek už je jasný. Ale je to zajímavý jev psychologie pachatele. Určitě na to bude zaměřeno nějaké odvětví kriminologie.
Spíš psychologie, profilace pachatelů, než kriminologie, nebo penologie. To se dá, docela jednoduše, arciť obsáhle, vysvětlit. Nebo jednoduše, no, jednoduché to úplně není, protože to je filosofické, a i proto je to obsáhlé, protože většina lidí je filosofií nepolíbená, ale dá se.