Co vás nejsnadněji donutí k nějaké činnosti?

Chtíč a chuť. Ať už z průběhu činnosti, nebo jejího výsledku.

Upravil/a: quentos

Nečinnost. 😉 😁

Zvyk, disciplína,
ctižádost, vidina úspěchu,
vášeň, záliby, motivace (různého druhu),
pudy, potřeby,
plán, organizace (času) -rozvrh; přesvědčení (mentalita),
okolnosti, nutnost, povinnosti, závazky (druhým, společnosti i vůči sobě).

Podle toho, co je to za činnost. Pokud je to něco, co mě baví, dělám to rád, tak se do toho nutit nemusím. Když se jedná o nějakou činnost, která zrovna není něco, co bych dělal rád a nebo se mi do ní zrovna nechce… tak to beru zkrátka jako povinnost/závazek a budu se soustředit jen na přítomný okamžik. Případně si předtím trochu procvičím mysl (i tělo) a uvolním se – abych si změnil vnímání, vědomý, momentální přístup. To v případě, že je to něco, do čeho se mi opravdu nechce. A pokud by mělo jít o něco, o co nemám zájem, co mi nic nepřináší, tak to ani dělat nebudu.
Myslím na pozitiva a dopad té činnosti (pravděpodoně něco přinese). Takže vidina odměny.
Ctižádost sama (při práci a činnostech s tím související, stejně jako práce na sobě) je hnacím motorem.

Důležité je začít, rozkouskovat si to (třeba na menší úkoly), dávat si přestávky a jíst/pít, jít na Slunce, projít se, nadýchat se čerstvého vzduchu (tj. doplňovat energii) a krátit si čas zálibami… nemít přehnaná očekávání, že to dám všechno hned teď rychle a dokonale (bez chyb) nebo že po jedné dřině ze mě bude mistr (jako si myslet, že po jedné návštěvě fitka z člověka bude Herkules). A pak taky nebýt negativní, ale naopak být spokojený – že něco dělám, už jsem něco udělal a že se snažím (I KDYŽ to třeba ne vždy jde podle očekávání). Brát to jako proces (při nějaké dlouhodbé činnosti), nutnost, životní styl. Až se z toho stane zvyk.
Nečekat na ideální čas ani na přísun motivace – ale prostě začít. Ideální čas neexistuje (byť podmínky jako okolí apod. si uzpůsobit můžeme, aby byly příjemnější, vhodnější) a motivace není to hlavní. Důležité je překonat nechuť (ta často bývá jen počáteční jev, a problém), nezprotivovat si práci ani své schopnosti a možnosti. Přijímat změnu a výzvy.
Většinou nic není tak nepříjemné (obzvlášť co se práce týká) ani složité, jak si to představujeme.

Upravil/a: Disraeli

Manželka 🙂.

Cukr a bič. Nebo nejlépe jejich kombinace. Jako každého. Na takto obecnou otázku nemám lepší odpověď.

Dobrý pocit z vykonané práce a skutečnost, že nejde o zbytečnou práci.

Průjem.

Zdraví. Když se cítím dobře, hned můžu! 👊😉👊

Spolehlivě povinnost, spojená se zodpovědností (zvláště, když je na mé činnosti závislé další osoba).
Následuje nutnost (již zmíněně vyprazdňovací potřeby, hlad a chlad). 😉

Pokud mám chuť něco dělat, nemusím se nutit 😉

Většinou fakt,že to či ono udělat musím. V lepším případě,že z toho bude užitek.

Někdy i problémy. Nakopnou mě, abych konečně začal něco dělat.

Motivace, zájem o tuto činnost, příslib nějaké odměny nebo výsledku, povinnost či deadline.