Avatar uživatele
Mirdas

Co vás v životě ovlivnilo ?

Ať si to uvědomujeme, nebo nepřipouštíme, jsme každým dnem ovlivňováni svým okolím ve kterém žijeme.
Co, nebo kdo vás v životě něčím ovlivnil, že jste svůj způsob života změnili ?
Doplňuji:
-

Ten vliv na změny ve vašem životě byl postupný, kdy jste si třeba řekli a dost, od teďka to bude takto.
A nebo jste se " předělávali " postupně aniž by jste si to přímo uvědomovali, přestože ten příklad, důvod byl již ve vás ?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 9Pro koho je otázka zajímavá? anonym, annas, Andělé, johana 56, suaeda, fcoop, briketka10, balca, gagaga před 3863 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Andělé

Pěkná otázka…a pravdivá.:)
Ovlivňuje mě sám život a to bude až do samého konce. Mé vlastní chyby,z nichž jsem se poučila,chování okolí,ač dobré či zlé.Láska-můj bývalý manžel,kterého jsem hluboce milovala a milujeme se dodnes.Dostala jsem velmi tvrdou lekci,sáhla si na dno,kde jsem ale našla lásku k sobě,s níž vzešla jako silnější člověk. Otevřelo se mi tolik překrásných dveří,o nichž jsem ani nesnila.:)
Nejsilněji mě ovlivnila duševní bolest a utrpení. Některé rány jsou příliš hluboké,že v nás zůstanou. Už nezmizí,jen se někam uloží,spí a v určitých situacích se opět vynoří. Jenže právě přes všechny ty rány se člověk stává stále více silnějším.:)

Doplňuji:
Změny přicházely postupně jako celé mé zrání. Vše jsem si musela prožít,abych pochopila co je dobré a špatné. Není možné si jen tak říci a dost,od teď to bude jiné,tak to nefunguje.Jedině samotné prožitky nás začnou postupně formovat a ucelovat.
K osobnímu růstu,poznání a nalezení sama sebe,je potřeba ujít kus životní cesty,kterou nelze přeskočit ani přeběhnout. Musíme jít stupínek po stupínku,vše má svůj čas,své místo,aby změna byla trvalá a opět jsme nesešli z cesty.
Myslím,že největší změny v životě přicházejí s bolestí,která nám pomůže jít co nejvíce do hloubky.:)

Upravil/a: Andělé

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
led

Samotný život, nielen vlastný, ale i okolo.
Nejestvuje človek, ktorého by jeho okolie neovplyvnilo, pokiaľ nie je absolútne duševne i telesne mimo.
Z množstva vplyvov človeka najviac ovplyvňuje to „Prvé …“, prvá láska, prvá škola, prvé dieťa, prvá smrť blízkeho,… nie som žiadna výnimka.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Syn, vnučka, práce, zdraví.
Doplňuji:
Lépe řečeno zdraví, rodina, práce, pokud by to mělo být podle důležitosti.

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Mě ůplně ovlivnila moje víra,hindu,ta mě chrání před vším,díky ní jsem objevil nádherný svět.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
NikkiHeat

Nejvíc mě ovlivnilo stěhování v dětství. Ztráta přátel, kamarádů, známého prostředí mě donutila předčasně dospět a najednou jsem byl mezi ploty. Mé myšlení se začlo rozcházet s mým věkem a vlastně jsem se po zbytek života špatně rozhodoval, neadekvátně k věku. Na tomto základě se spustila řetězová reakce špatných rozhodnutí a výsledek…ne zrovna šťastný život.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
balca

knihy(stev jobs),přátelé,sa­motný život a ZEN

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
gagaga

chtela jsem napsat ze cestovani..ale spis to bude ta chudoba a umirajici lide a deti kde je hladomor..
uz je to skoro 20 let, kdy me cizi dite umiralo skoro v naruci , ale bohuzel ( nebo bohudik ), (ale to je blbe nypsany ) , me tavovehle zazitky drzi cely zivot pri zemi ..
a urcite od te doby vim, co me nikdy nesmi ovlivnit .., a to jsou penize ..

  • iv-

před 3864 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
led

  • iv-

Máte pravdu smrť, bez ohľadu na to, či cudzieho, alebo blízkeho človeka, ak ste priamo pri nej (tej tetke s kosou), na človeka veľmi zapôsobí a ostáva dlho v pamäti. Ako vravíte, aj po 40 rokoch si pamätám svoje prvé priame stretnutie s beznádejným umieraním, centrum Berlína, chlapec s roztrieštenou hlavou pri mojich nohách, „obyčajná autonehoda“, bez možností mu to akokoľvek uľahčiť. Podobných situácií za tie roky, som na cestách, nielen u nás, zažila vac, ale už tak nepôsobili ako ten chlapec.
blíži sa leto, teplé dni. Z vlastnej skúsenosti vás všetkých varujem, pokiaľ nechcete pomáhať v takýchto prípadoch, neobliekajte sa do bieleho. „Pani doktorka“ (nie som lekárka, ale mala som biele nohavice a búzku) „tuto leží tá zrazená …“, ľudia mi uvoľňovali cestu. Mysľou mi prebehlo „Utiecť, alebo si zopakovať Prvú pomoc?“, už bolo neskoro, aspoň som odohnala zvedavcov ďalej, zastavovala krv a čakala na sanitku. Neviem, či prežila… Čo som si najviac zapamätala nebola tá zrazená, čo som presne robila, ale ten dav nad ňou, tie tváre.
Vystraha:
Neobliekajte si biele nohavice a blúzku (košeľu), nikdy neviete, kedy budete musieť dávať záchranu… (ale keď ja tú ležérnu bielu tak rada nosím aj dnes)
Peniaze, to je veľmi zaujímavé ovplyvňovadlo, ale nie vždy dosť presvedčivé… :)

před 3864 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek