Co vlastně víme o lehkosti?

Lehkost mého bytí je pro mě o tom být v radosti, v plynutí, bez přetvářek. Naučí nás ji přístup k sobě a životu samému.
Věřím, že každý má moc a možnost se změnit, tak aby se mu žilo lépe, pokud se pro to rozhodne.
🙂

Lehkost?
Je možné, že o ní víme to, co potřebujeme vědět.
Co potřebujeme vědět o „lehkosti bytí“.
Vše, co jsme schopni si i sami uvědomit 😉
Vypůjčím si slova z autorova článku „Jak na lehkost bytí?“ z odkazu níže. Lépe bych to dohromady nedala 😉 Byl by to asi delší elaborát… 😮

„Lehkost bytí se objeví, když rozpoznám, čím opravdu jsem.
Je to odhalení naší nejhlubší esence.
Jsem naživu, jsem tu a uvědomuji si to.
Je neměnné, je zde neustále, nemá žádný tvar, nelze najít jako objekt, vše se z něj spontánně objevuje, vše je z něj utkáno. Vlastně to jediné čím je možné být – je bytí:) O LEHKOSTI mluvím proto, že při takovém rozpoznání z člověka spadne obrovský balík představ, domněnek, omezení… Je to velká úleva to uvidět, ale zároveň je to zcela obyčejné.

A lehkost přináší i vhled do toho, jak vlastně ten celý život tady funguje, že je v nulové vzdálenosti ode mě. Nic nechybí. Ten svět, který prožívám, jsem vlastně také já. To není nějaký vnější fyzicky existující svět, je to spíš hra mysli.“ 😄
https://www.zi­votvpritomnos­ti.cz/clanky/jak-na-lehkost-byti/

Lehké jsou například lehké děvy. Naučí je to život ulice.

Lehkost v životě je docela vzácná. Všímám si, jaký slovník se používá i ve vztahu k přírodě a v soužití mezi lidmi. To je samý „boj“, „bojovat proti něčemu“- ale proč? Proč nenechat věci plynout přirozeně, když víme, že boj je hloupý a předem ztracený. Jak jsme, panečku" bojovali proti covidu! Jak šíleně bojujeme proti matce přírodě a změnám klimatu. Úplně směšné. Nedává to smysl.