Odpoveď byla označena jako užitečná

Ut queant laxis
resonare fibris,
Mira gestorum
famuli tuorum,
Solve polluti
labii reatum,
Sancte Iohannes.

Jde o starý hymnus, který se podle římského rituálu zpívá v Boží liturgii 24. června, o svátku narození Jana Křtitele. Celý hymnus je rozdělen do tří částí s Ut queant laxis zpívaným o Nešporách, Antra deserti zpívaným o Jitřní, O nimis felix zpívaným o Laudech, a Doxologie přidané po prvních dvou částech.

Text můžeme přeložit jako: Aby mohli služebníci tvoji volným hlasem rozezvučet zázrak díla tvého, očisti vinu z našich poskvrněných rtů, ó svatý Jene.

Ut je dnes v solmizaci povětšinou nahrazován slabikou Do, kvůli vokálu na druhém místě, a k poctě italského teoretika Giovanniho Battisty Doniho

Hymnus ke svatému Janu Křtiteli, jsou verše k uctění Jana Křtitele napsané v horatiovské sapfické formě langobardským historikem Pavlem Jáhnem v 8. století. První slabika každého hemistichu (půlřádku verše) je zároveň první slabikou následné noty. Užití Ut queant laxis k pojmenování tónů je připisováno Guidovi z Arezza z 11. století, který vytvořil nový systém hudebního zápisu a pojmenoval prvních šest tónů. Později v 18. století přibyla ještě slabika „si“.

Další podrobnosti v odkazu

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ut_qu­eant_laxis

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ut_qu­eant_laxis

To je otázka nebo odpověď?