Co z lidi dělá opak slušného?

Neslušnost je často projevem neúcty, sebestřednosti, nedostatku empatie a sociální neosvědčenosti. Níže jsou uvedeny některé faktory, které mohou přispívat k tomu, že se z někoho stane neslušná osoba:

1. Výchova: Výchova, kterou člověk dostane, může mít značný dopad na jeho slušnost. Pokud byl vychováván v prostředí, kde byla neslušnost častá, mohl se naučit, že toto chování je normální a přijatelné.
2. Vliv vrstevníků: Člověk může být ovlivněn svými vrstevníky nebo sociálním prostředím. Jestliže je neslušnost mezi vrstevníky přijímaná nebo dokonce očekávaná, může se tomuto chování přizpůsobit.
3. Osobní pocity a frustrace: Osoby, které cítí, že se jim nedostává respektu nebo uznání, mohou začít jednat neslušně. Nelítostná kritika, stres nebo nedostatek kontroly nad vlastním životem jsou dalšími faktory, které mohou vést k neslušnému chování.
4. Nízká sebeúcta a nespokojenost se sebou samým: Tyto pocity mohou vést k negativnímu chování vůči ostatním.
5. Těžké životní zkušenosti: Někdy může neslušnost být důsledkem negativních zkušeností či traumat, které člověk prožil.
6. Závislost na drogách či alkoholu: Tyto závislosti mohou rovněž vést ke zvýšené agresivitě, což může vyústit v neslušné chování.

Je důležité si uvědomit, že neslušnost není vrozená vlastnost. Je to chování, kterému se člověk naučí a které lze také odnaučit. Proces změny obvykle zahrnuje porozumění proč je neslušné chování problematické, učení se novým dovednostem a strategiím pro řešení konfliktů a stresem, a vývoj empatie a taktu.

Chamtivost a závist.

Lidé.
Lépe řečeno úsudek/názor hodnotící osoby.
Každý to může vidět/cítit jinak.

(Co/kdo je) Slušný člověk:
Tento význam může znamenat člověka, který žije podle pravidel konvencí, ale také podle morálních příkazů společnosti. Význam se tedy rozpadá na dva podvýznamy. https://cesky­.radio.cz/kdo-je-vlastne-slusny-clovek-8088234

Upravil/a: da ny

Objektivně se můžeme bavit o tom, jestli někdo byl nebo nebyl trestaný. Jestli má, nebo nemá, záznam v rejstříku trestů (protože to není totéž!). To bude objektivní vždy, arciť to, samo o sobě, o ničem moc nevypovídá.

Ale budeme-li se už bavit o nějaké cti hodnosti, morální zachovalosti, tak už se dostáváme do roviny dobrých mravů, a ty jsou silně odvislé od morálky společnosti. A ta může být velmi nemorální, že?

A slušný je kdo? To se sejde nějaká komise, a ta to rozhodne? Nebo to rozhodne lenní pán? Nebo Korejská strana práce? Nebo kdo? To je prostě nesmysl, ztráta času se o tom bavit, vždy to bude ryze subjektivní. Pro neslušného bude slušný neslušný, jednoduše řečeno.