Co znamená afinita ke kyslíku?

V podstatě to znamená, že vazba křemík – kyslík je velmi pevná v křemeni – SiO2. Navíc jsou oba tyto prvky nejrozšířenější na zemi. Pro přípravu čistého křemíku je třeba zabránit reakcí s kyslíkem, Křemík se připravuje, redukcí uhlíkem.

SiO2 +C = Si +CO2

Afinita ( příbuznost, vzájemný poměr, vztah) Chemická afinita je schopnost změnit se prostřednictvím chemické reakce. Mírou chemické afinity je max. práce, kterou reakce uvolňuje.

Silná afinita křemíku ke kyslíku způsobuje nestálost takových sloučenin křemíku v nichž je křemík vázán na jiný prvek než kyslík. Sloučeniny tohoto typu se rozkládají okamžitě, jakmile se křemíku naskytne příležitost vytvořit vazbu s kyslíkem. Spolu s velkou afinitou křemíku ke kyslíku jde poměrně malá stálost sloučenin křemíku s vodíkem nebo halogeny.

Viz: Malá encyklopedie chemie.

Laicky řečeno se jedná o velkou chuť ke slučování s kyslíkem. Pokud dáme křemíku možnost slučovat se jinými prvky, vždy si jako první vybere kyslík a o ostatní partnery nebude jevit zájem.

Kelt > ve skutečnosti je průběh redukce uhlíkem poněkud složitější:

SiO2 + C → SiO + CO
SiO + 2C → SiC + CO
2SiC + SiO2 → 3Si + 2CO

Čistý křemík pro elektroniku se vyrábí redukcí fluoridu hořčíkem:
SiF4 + 2Mg → Si + 2MgF2