Co znamená spojení: „komunisté pálí legitimace“?

…a převlékají kabáty…
;-D
Zříkají se (lidé obecně, nejen „komunisté“) toho, čím se donedávna ´zaklínali´…

Jde o obrazné pojmenování – stejně jako někdo pálí za sebou mosty., pálí minulost, tak po r. 1968 šlo o nesouhlas s procesem normalizace.

Talto akce souvisí s rlůznými obdobími, ale po vstupu sovětských vojsk v r. 1968, nástupem Husáka k moci, že nezanedbatelná část členstva KSČ vystoupila ze strany dobrovolně ještě před zahájením čistek, které se prováděly v tzv. době normalizace.

Tito komunisté byli příliš svázáni s reformním procesem a rezignací na další členství ve straně reagovali na nástup Husákova vedení v dubnu 1969.

Od srpna 1968 do konce roku 1969 vystoupilo ze strany kolem 150 tisíc lidí.
–
Pro roce 1989, resp. volbách 1990 , o parlamentních volbách v roce 1990 v ČR přešla KSČ do opozice pod názvem Komunistická stran Čech a Moravy (KSČM) – vtěšinou došlo k převklékání kabátů – členové KSČ přešli do jiných stran.

Jen doufám, že to není školní zadání!
Dnes to znamená pouze historii, kdy v roce 1968 spousta do té doby přesvědčených komunistů prakticky i obrazně svoje KSČ legitimace pálili coby akt ‚souhlasu‘ s již neodvratnými politickými změnami 😁 .
Bylo to většinou směšné kino, poněvadž tušili, že jejich legitimace by jim už nebyly prospěšné, ale naopak – mohly jim ublížit.
Zkušenost
Doplňuji:
Sorry, jde o rok 89 🙂 holt už pamatuji těch věcí moc.
Jinak tento server není primárně určen pro řešení DÚ za líné žáky, jen tak na okraj. Za upozornění na chybné datum ovšem děkuji!

Upravil/a: www

Toto jednostranné pomenovanie vychádza z hlasitého prevracania kabátov v Novembri 1989. Poukazuje na tých, ktorí do KS vstupovali zo zištných dôvodov, nie z dôvodov presvedčenia. Lebo boli aj naozaj presvedčení, ktorí si svoju červenú knižku strážili ako oko v hlave a majú ju dodnes, aj keď ich domovská strana zanikla. Pamätám na jedného známeho herca, dnes už dôchodcu, ktorý v Bratislave pri takomto verejnom pálení preukazov na námestí plným kľúčami zvoniacich ľudí, vystúpil na tribúnu a do sveta povedal: „Bol som a zostanem komunistom“, námestie stíchlo a odchádzajúcemu hercovi vytvorili úctivý koridor… Skôr týchto, než páličov preukazov, si treba vážiť. Nemusíme s nimi súhlasiť, ale vážiť si možno aj svojho protivníka. Akú váhu má zapredanec?

Ale význam verejného „pálenia preukaz“ je v inom. Veď takéto „palenie preukazu – popretie svojho Ja“ žiadala aj cirkev v stredoveku „vyznaj sa verejne zo svojich bludov, v opačnom prípade bude tvoja duša zatratená“ i účastníci Veľkej Francúskej revolúcie, i v dejinách XX. storočia ich možno nájsť… príklady možno vidieť v každom politickom zoskupení, v každej historickej dobe, od pólu k pólu.