Co znamená tento můj hrozný sen?

A jak to, prosím pěkně, můžeme vědět?

Tak Ty to víš, na to se nemusíš ptát, že máš v hlavě „bubáky“, děsivé „bubáky“, žes chtěl zavraždit učitelku, protože se nechovala podle Tebe, ale jsi to neudělal, poněvadž jsi měl strach z následků, žes naháněl (v nějakém schisofrenním attaku) souseda, protože jsi si myslel, že on říká, abys ho za to zabil, no a že – pořád – máš na mysli, že sprovodíš ze světa svého psychiatra, protože se Ti na něm něco nelíbí, ale až ve chvíli, kdy by nehrozilo, že kvůli tomu půjdeš v detenci / psychiatrickou nemocnici / žalář, prostě, až něco z toho budeš mít jisté.

Já opravdu nevím, jak funguje ta Tvá makovice. Nevím, jsi takový „svéráz národního lovu“, že nemohu vědět, pravděpodobně nikdo na světě nebude nikdy úplně vědět, ani Ty sám. Prostě máš autismus, v nějakém stupni, v nějakém spektru. Do toho ty další věci: schisofrenii, hledání penízů, a tak různě a podobně.

Ne, opravdu nevím, jak Ti to uvnitř „šrotuje“, ale jednu věc vím. Autista – neautista, schisofrenik – neschisofrenik, Leprechaun – neLeprechaun, a bůhví co ještě, určité psychické pochody fungují u všech lidí stejně. Nebo, přesněji, stejně v podstatě, v takovém tom hrubém rámci, v základu.

Ty si to své chování, nebo své děsivé, reálně děsivé, myšlenky, konstrukce, jedno s druhým, sám sobě omluvíš. Na vědomé úrovni jistě, člověk je nadán neutuchající potřebou hledat racionální ospravedlnění pro zcela irracionální činy snad od chvíle, co se civilisoval, ne-li ještě dříve, a není-li to, vlastně, ethologické chování (podle všeho ale není). Je to snazší, se vymluvit, to okecat, se na to vyfláknout. Lenost je věčný nešvár člověka.

Jenže člověk má také podvědomí, nevědomí. A to funguje bez ohledu na Tvou vůli. Takže Ty musíš „cítit“ že to úplně ok není. Okecané to máš, jak říkal doktor Goebbels, stokrát opakovaná lež se stan pravdou, no ale to je nesmysl, tak to není. Lež se pravdou nestane a pravda se lží také nikdy nestane, pouze budeš vidět lež jako pravdu a pravdu jako lež.

Ale v hluboce ukrytém koutu svého myšlení (chceš-li, nazývej to duší) budeš pořád nějak „podvědomě“ „cítit“, že to až tak úplně ok není. A nějak se to projeví: tu špatnou náladou, tu obsesemi (a případně kompulsemi na ně), a tu třeba takovýmto snem. Třeba, třeba ne. Pregnantnější odpověď by Ti dal až ten, kdo by vytvořil Tvůj úplný psychologický profil, a to je u Tebe prakticky nemožné.

Rokio, citlivým povahám doporučujem pred spaním nepozerať horory, nečítať hrôzostrašné príbehy a pred spaním si radšej vypočuť šum lesa, alebo potešiť oči a myseľ krásnymi výjavmi, obrázkami (nie porno!)

…blablabla… (Preklad snového hlasu čarodejnice:) „Ten sen… Rokio, môžete sa mysľou, pocitovo preniesť počas skutočne krátkeho obdobia (aj keď sa vám to môže zdať ako celý život) vašeho spánku do inej priestorovej a časovej dimenzie, na čo vy vo vedomom stave nemáte dosah.“ Prežívate tam svoje sny, pocity nadobudnuté počas svojho života v reálnom svete, či rôznych príbehov vnímaných vašou mysľou a pocitov, aj prípadnou pomocou video-audio prostriedkami. Napríklad pozeranie filmov, počúvanie hudby… V skutočnosti vaša hmotná podstata ostáva na mieste vo vašom skutočnom čase.

Upravil/a: led

Nehledej v tom žádné extrabuřty, je to úplně prosté. Znamená to jen to, že jsi magor, to je celé. Ale to už víme, takže nic nového pod Sluncem. 🙂

Ale DÍKY za názornou ukázku PROČ je demokracie tak mizerným politickým zřízením. Nejde o mě (já si to naplno uvědomuji), ale máš vůbec představu o tom, KOLIKA ovčanům jsi právě zkazil víkend? Pomyslels na to, že si mohou řící: „A TOHLE že má STEJNÉ právo rozhodovat o naší budoucnosti jako já?!?“ 😉 😁