Avatar uživatele
bolak

Dáváte peníze žebrákům?

Doplňuji:
No, taky bych zahlasoval pro jinou odpověď, bohužel, tvůrce otázky není tak chytrý jako my. Já sám sem včera jednoho betla potkal na nádraží v takovým jednom venkovským městečku – Praha se to jmenuje (asi nebudete znát) a překvapilo jak sou tam nicnemámové drzí. Třeba u nás, když potkáte žebráka, tak vás slušně poprosí, jestli byste čirou náhodou neměli nějakej tu kovovou minci, že to potřebuje na autobus, na autobus do nemocnice, kde má nemocnou mámu která do dvou hodin umře a že by ji chtěl ještě naposled vidět, ale má artrózu a pěšky se tam nedostane. Ale v Prahe, tam ne, tam si vás hned vytipuje, na dálku na vás ukazuje prstem a křičí „hej ty, pocem“ a když k němu dojdete tak hned „dej mi dvacku, dáš“. Drzost na entou. Přesto jsem měl zrovna dobrou náladu tak říkám „dám“ a von normálně natáh ruku jak šimpanz v zoo a čekal :), tak mu říkám „dám, ale musíš předvíst nějakej kousek“, jak to říkal tady quentos. Taky když jsem šel před loni po tý pětsetsedumnáctce, tak tam taky byli podobný penězchtiví exoti, ale aspoň se snažili. Třeba jeden tam žongloval s lahvema vod piva. A pozor, to neměl ruce jo, tenhle ruce měl a jediný co s nima uměl bylo natáhnout je před sebe. A vůbec jako nechtěl nic předvíst. A já mu ty peníze fakt chtěl dát, vopravdu že chtěl, ale von se prostě votočil zády, prostě tvrdohlavej jo a šel pryč. A to já ještě na něj volal, víte co, chtěl jsem mu dát druhou šanci, ale normálně mě prostě ignoroval. Pak mu dej peníze když ani pitomej kotrmelec nechce udělat.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: bolak

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? petka, GM, tom004, briketka10 před 4611 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
quentos

Nikdy, předstírám že je nevidím.

… nepředstírám, že je nevidím, ale prostě je odmítnu s tím, že nemám nazbyt. Pouliční muzikanty mezi žebráky nepočítám, to je jiná. Ti nežebrají, jelikož se aspoň o něco snaží.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Pájo

Čas od času.

Občas jsem dával, ale to už je dávno… ale jen těm, kteří vyvíjeli nějakou činnost… (hudebníci, prodejci „Nového prostoru“).

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
www

Čas od času.

Potkávám většinou ty, co si vymýšlí a lžou.
Pokud mně řekne kořeň, že by si dal pivo a chybí mu 2 Kč, dám mu dvacku. Jestliže ale je vožralej a blekotá cosi o nemocnejch dětech, na rovinu ho pošlu víš kam ☹.
K těm, co třeba produkují hudbu na vlastní nástroje, jsou postižení ap. jsem shovívavější. Ovšem, záleží na stavu mého „konta“ v peněžence 😁.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Nikdy, předstírám že je nevidím.

Chybí mi jiná možnost.Žiju tam,kde na žebráka nenarazím .Pokud se občas vypravím do „velkého“ města,vidím je většinou posedávat nebo postávat s krabicí nějakého utrejchu a nevidím důvod jim přispívat na další.Ve většině případů jde spíše o jejich volbu životního stylu. Sponzoruji raději konkrétní projekty těch,kteří si svůj osud nevybrali-postižení,opuštěné děti a zvířata…:D

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
tom004

Nikdy, předstírám že je nevidím.

Protože chybí možnost „jiná odpověď“,volím tuto možnost. Peníze nedávám,ale nabízím možnost „máš hlad,pojď se mnou koupím ti jídlo a pití (nealko)“. 90% z nich tuto možnost odmítne. Krabicáky prostě odmítám financovat.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lucijej

Čas od času.

Doplňuji:
Mám vytipované dva prodejce Nového prostoru, od kterých si časopis kupuji pravidelně.

Upravil/a: Lucijej

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Nikdy, předstírám že je nevidím.

Bolaku, jako sůl mi tu v tomto případě chybí ještě JINÁ MOŽNOST.
Žebráky vnímám, vidím a nepodporuji je.
V cizině jsem udělala zkušenost, že beznohý žebrák byl od jednoho obchodního centra u druhého rychleji, než jsem se tam autem stačila dostat já. Když jsem jednomu žebrajícímu dala hrst drobných, tak mi málem nevynadal, protože na naše peníze to bylo v přepočtu „jenom“ asi 20 korun.
Nejsem lékař, abych dokázala odborně posoudit, zda žebrající je skutečně zmrzačený a také nejsem sociální úřad, abych suplovala funkci státu a jeho povinnost postarat se „o své chudé“.
Být „žebrák“ je u některých lidí „profesním zařazením“ a pominu-li ostatní aspekty jejich života, může se jednat i o život relativně svobodný, bezstarostný a poklidný.
Kdo z podnikaterlů, nebo zaměstnanců o sobě může prohlásit totéž? Žebráctví je svým způsobem druh životní filozofie.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
briketka10

Čas od času.

prodejcům časopisů ve městě před poštou a u Tesca..
a někdy u nádraží ne peníze, ale cigaretu..
Doplňuji:
jednou jsem narazila na dvě malý holky na nádraží chybělo jim na jízdenku 16 korun dala jsem jim dvacku a šly si tu jízdenku koupit, když nelhaly tak jsem dala nebylo mi to líto i když ty peníze mohly utratit třeba za žvejky bylo mi to fuk !!

Upravil/a: briketka10

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
GM

Čas od času.

Peníze žebrákům většinou nedávám, platím daně.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Itter

Čas od času.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Evženie

Nikdy, předstírám že je nevidím.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
franku

Nikdy, předstírám že je nevidím.

Teď myslím houmlesáky

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Drahuška

Čas od času.

těm co něco předvádí – hrají…učím na tom dceru soucitu s méněšťastný­mi…někdy mi to přijde i smysluplnější než charita, kde peníze jdou bůhví kam…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
muhamed

Nikdy, předstírám že je nevidím.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
briketka10

dnes ráno jsem potkala maturanty a chodili po celé Pardubické třídě Míru až k nádraží a zpátky a hráli tak bezvadně jako, kdyby byli z té hudební školy u nás všechny staré šlágry polku apod. až do odpoledne neváhala jsem a dala jim pajzku vždy dávám na poslední zvonění tak mě to mládí v krásných kostýmech potěší, pamatuju, že my počítali jen deseťáky a pár kaček..

před 4610 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek