Odpoveď byla označena jako užitečná
A co takhle pouřít překladač, když už máš přístup k internetu
;D
Člověk nemá být líný..... ;)
„Škola Bentonia, styl hry na kytaru, který je někdy připisován bluesovým hráčům z Bentonie ve státě Mississippi, představuje sdílený repertoár písní, ladění kytar a akordů s výrazně menší tonalitou, kterou v jiných stylech bluesové hudby nenajdete.[1]
I když ne všichni bluesoví hudebníci z Bentonie hráli tímto stylem, jeden konkrétní bluesový hráč, Skip James (1902–1969), měl výrazný, komplikovaný a vysoce sofistikovaný styl, který se odchýlil od typické bluesové kytarové hry. Jeho styl se stal známým jako Bentonia School.[2]
James se stal nejznámějším z malé skupiny hudebníků spojených s Bentonia School. Mezi další patří Jack Owens, Jimmy „Duck“ Holmes a nenahraný Henry Stuckey.[3] Jak Jamesův, tak Owensův styl obsahoval strašidelné mollové akordy a dunící struny, které ve srovnání s hudbou mnoha jiných bluesových hudebníků znějí zlověstně a děsivě.
Škola hry na kytaru Bentonia má silné asociace s kytarovým laděním
založeným na otevřeném akordu e moll. Od nejnižší (6.) struny po
nejvyšší (1.) ladění využívá E-B-E-G-B-E. (Běžná varianta má stejné
intervaly o celý krok níže, v d moll: D-A-D-F-A-D.) Ačkoli toto ladění
používali i další bluesoví hudebníci v řadě stylů (Booker „Bukka“
White, Albert Collins, Arthur „Big Boy“ Crudup, Henry Townsend a další),
hudebníci z Bentonie jej využili s velkým efektem a dosáhli výrazné
tonality jedinečné pro tento region.“
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Bentonia_School
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?agentpv Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.