Dějí se s vaším tělem změny?

V každém věku se dějí změny. Už jen stárnutí je změna. Mění se proporce těla, vlasy, kůže, přibývají vrásky atd.

Třeba výška. Děti rostou až do dospělosti, staří jedinci se zmenšují, takže výška se liší. Ubývá fyzické síly.

Tělo se mění v pubertě, v době dospívání. stejně tak po porodu.

Je to proces. Vy jste stále stejná? Nebo se vývoj člověka neučíte v škole?

Je třeba si uvědomit, že

„Tělo je schopno sdělit nám naprosto přesně a jasně, co potřebuje. I když mu není dobře nebo je nemocné, umí nás zřetelně navést k tomu, jaké kroky podniknout abychom jej opět uzdravili.“ — Jasmuheen

Zdroj: https://citaty­.net/temata/te­lo/?o=new.

Upravil/a: annas

Jasně. Já už zase, vzhledem ke svému věku, „chřadnu“ a bolí mě „celej člověk“.:-(
A rád vzpomínám na doby, kdy mým kamarádkám „rostla prsa“.:-)

To je snad normální, že ti rostou prsa. V dospívání a v těhotenství se to děje. Netřeba se stresovat. Změny se nedějí jen u dívek, ale i u chlapců. A tvoje tělo se bude měnit celý život. Nikdy není stejné.

Upravil/a: quentos

Tělo je mašina, na které druhý vydělává peníze. Když nevydělávali, tělo stačilo malé. Postupně se přetváří podle potřeb. Komu bolí záda, tomu patří krompáč. Komu bolí hlava, tomu roste mozek a bude inženýrem. Komu rostou prsa, bude muset milovat. Malí se dívají nahoru a staří dolů. Změna z malého lidského hovínka vážícího pár kilo k váze poloslona musí být zřetelná.

Ano, dějí. A tobě?

Upravil/a: quentos

Říkají mi Tomáš....... ale dost sprosťáren (nevěřící Tomáš řekl: http://deti.vi­ra.cz/bible-pro-deti/Novy-zakon/Neverici-Tomas/
Přátelská rada zní, aby ses brzdila.
Myslím se dá říct, že prsa a krása je bohatstvím toho, kdo je má. A mnohý muž by za náklonnost krásné dívky dal celé jmění. Vezměme si takový příklad, že by nějaký člověk dostal velký majetek, ale byl hlupák. Co by asi provedl se svým bohatstvím? A tak druhá rada zní, abys nebyla ani příliš hloupá, ale ani příliš „chytrá“ – v uvozovkách. Obě tyto úchylky jsou časté a tipl bych si, že zrovna ty by sis na to měla dávat pozor.
A dále – až jednou, a nebude to tak dlouho trvat, zestárneš, uvědomíš si, že přes různé trable bylo toto nejhezčí období tvého života, aspoň co se týče tělesné schránky. Nyní dostáváš darem takové jmění, tělo je na vzestupu, ale pak už budou ty změny pouze smutného druhu. Tj. vráskovatění, špekovatění, šedivění, osteoporéza a mnohé jiné nemoci, menší schopnost se učit a naopak sklerózovatění, krom toho u většiny lidí, hlavně u žen, také změny povahy – ve smyslu rapidního snížení zdravé mladické otevřenosti a prostoty. Třetí rada je tedy jednak být vděčná za tento čas, a dále, prosit o moudrost aby sis počínala tak, aby klesající potěšení z vlastní krásy mělo co nahradit. Tím je myšleno, nejen potěšení z ratolestí, ale i z partnera a čisté svědomí. S trochou moudrosti a štěstí si vybereš hodného šohaje, a pokud se naučíš pracovitosti, obětavosti atd., je větší šance, že s tebou nejen vydrží, ale i že si budete blízcí.
Ovšem i při dobré vůli to vše může probíhat úplně jinat, špatně. Říká se, počítej se zlým, doufej v dobré.
Tady bych možná měl skončit, protože poslední část bude nejtěžší a těžko přijatelná. Jsem dost nejistý, s ohledem k tomu jak tě znám, jestli je to vhodné psát. Ale je to tak důležité, že to napíšu. Podle mého pohledu na svět bych ti přál, abys nalezla cestu – osobní vztah s Bohem. Osobní zážitek jeho lásky. Jedno z Kristových blahoslavenství je: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha.“ Lidé si myslí, že silně věřící člověk patří do kláštera. Ale normálně by to mělo být tak, že KDOKOLIV COKOLIV v běžném životě dělá a prožívá, tak to prožívá s Bohem, je s ním svým srdcem ve spojení. Tak by byla i tvá radost z prsou a ze všeho dvojnásobná- společná s ním, a i všelijaké životní trable poloviční. U těch Bohu nejbližších to ale tak není, Ježíš nechává své nejbližší jednak jakoby opuštěné, jednak jim dává vypít kdejakou hořkost navíc. (Proč? – jestli tě to zajímá, tak se to časem pochopíš, je to v dané situaci nevyhnutelné a jediná možnost pokud má člověk a jeho láska mít určitou důstojnost.) Toť život.