Dělo se něco podobného v Československu?

Tak s municí československé výroby nebyl nikdy problém. Její kvalita a cena byly dostatečnou zárukou toho, že to byl VELMI žádaný artikl. Dokonce svého času samotný maršál Jakubovský byl nucen přijet postavit naše soudruhy „do laťě“, bo naše armáda NEMĚLA díky tomu dostatek munice (kolik vyžadovaly závazky vůči Varšavské smlouvě). Takže československou munici bych na dně Černého jezera nehledal. 🙂

Děly se ale horší věci. Známý (dělá v Řeži) mi vyprávěl, jak to chodilo v první (experimentální) československé jaderné elektrárně (v Jaslovských Bohunicích, on tam tenkrát začínal). Vzato kolem a kolem, tak jsme prý měli VELKÉ ŠTĚSTÍ, že u nás „nebyl Černobyl“. O „běžných únicích radiace“ a kontaminovaném mléku krav nemluvě (vše se přirozeně ututlalo). 🙂

Pokud vím, tak u nás nikdy nic takového se neprovádělo. I když v některých starých nádržích, jezerech a podobně může nějaká munice byt, tak proti Švýcarsku v nepatrné míře. Na konci války ustupující německá armáda dost často házela munici do vodních nádrží, aby se zbavila zbytečné zátěže a nepadla do rukou osvoboditelů.

Článek se týká soutěže ve Švýcarsku, kde se lidé snaží vylovit co nejvíce nábojů z jezera. Nic podobného se v Československu nedělo. Je ovšem známo, že po druhé světové válce bylo v Česku mnoho nevybuchlých munice, která byla často odklízena a zneškodněna. Také se může stát, že lidé při rekreačních aktivitách narazí na nevybuchlou munici. Ale žádná soutěž ve vybírání munice z jezer nebyla uspořádána.

Při manipulaci s jakýmkoliv nálezem, který může být nevybuchlou municí, je třeba postupovat velmi opatrně a okamžitě informovat policii nebo jiné příslušné orgány. Manipulace s nevybuchlou municí může být smrtelně nebezpečná.