Do jak vysokého věku platí, že změna je život?

Jaké změny máte na mysli. Přece sám život je změna, nebo změna je život?

Měníme se stále, nikdy není den stejný už tím, že je nám víc, že čas plyne jako voda v řece a zpět není možné se vrátit, ani čas zastavit.

Navíc nemáme jiostotu, že další den přijde.

Život nás naučí jen to, co sami chceme … to, na co se zaměříme ve svém myšlení… pozitivní myšlení mění člověka. Stejně jako to negativní, s čím se v životě setká. Bude dělat vše pro to, aby takový
nebyl .., ..

Důležitá je cesta, kterou se vydáme my, protsože všichni lidé mají stejný cíl …

Navíc nemáme jiostotu, že další den přijde.

Upravil/a: annas

Platí v každém věku. Nemělo by se však jednat o změny k horšímu.

Do smrti! No, však počkej, až ti „blízcí připraví“ změny třeba v devadesáti, to budeš čubrnět! Přijdeš o psa, stravovací návyky, rybářský pruty, rychlý připojení i honící ubrousky, všecko, všecko! Přítelka ti zdeří se sedmdesátníkem a že si to už nikdo nepřeje? Eéééééééééh, nobody care!
Zjentek, věčný optimista.

Jo a s tou přítelkou to je úplně jedno, i kdyby jí bylo třicet, úplně jedno! Prostě zdeří! A v těchhle situacích se právě ukazuje ta odvaha, kdo kolik vydrží!

Upravil/a: zjentek

Až do smrti.
I smrt je změna…

Pravda je, přístupnost ke změnám s věkem klesá, nejmarkantněji asi u stěhování. Ale kdyby mi teď, v důchodovém věku, někdo nabídl přestěhování zdarma do hezké chaloupky na samotě u lesa, neváhal bych ani vteřinu.

Souhlasím se zjentkem.