Dokázala by příroda existovat bez masožravců? Proč dominují v potravním řetězci, když jsou vlastně nejméně důležití?

Odpoveď byla označena jako užitečná

K doplnění vaší otázky

"Ze zkamenělých zpráv víme, že život na Zemi musel začít organismy podobnými rostlinám, a rostliny jsou také základním prvkem a pojítkem v potravinovém řetězci. Jsou základem potravy nejrůznějších živočišných druhů. Avšak úloha rostlin v evoluci života na Zemi je ještě důležitější a složitější, protože ve skutečnosti rostliny dokázaly změnit atmosféru na naší planetě tak, že umožnila rozvoj živočišné říše. Je pravděpodobné, že kvůli obrovskému množství oxidu uhličitého, který byl původně přítomen v atmosféře, živočichové nebyli schopni dýchat, ale při procesu fotosyntézy rostliny absorbují oxid uhličitý a uvolňují kyslík.

Je to schopnost rostlin uskutečnit proces fotosyntézy – za pomoci slunečního světla – která znamená počátek potravinového řetězce. Rostliny umožňují vývoj býložravcům a tito býložravci potom dále umožňují vývoj masožravců. Evoluce je však neobyčejně pomalý proces a přirozený výběr dává přednost těm živým bytostem, které se dokážou přizpůsobit změnám životního prostředí." atd.

http://www.zi­vaplaneta.cz/de­jiny-zeme-a-zivota/vyvoj-rostlin/

--
Ekosystém bez býložravců by byl velmi odlišný od toho, co máme teď. Byly by jen rostliny, které by se snažily bojovat, konkurovat jiným rostlinám. Mohou to dělat tím, že rychle rostou a rozšiřují listy, aby zabránily tomu, že ostatní nebudou mít sluneční světlo. Mohou to udělat také tím, že půda se stane toxická pro jiné druhy. Nebo se mohou stát parazity na jiných rostlinách. Jedna věc je jistá, že by nebyli žádní masožravci.

Svět bez masožravců by byl také velmi odlišný. Bez masožravců , kteří regulují počet býložravců, by se jejich počet dramaticky zvýšil. To by zase snížilo množství dostupných rostlinných potravin, býložravci by neměli co spásat. Takže by došlo "k havárií "v důsledku nedostatku potravy.

Pokud by existovali jen býložravci, neexistovaly by žádné rostliny. Masožravci se vyvinuli proto, aby získali výživu a pomohli ochraně rostlin.

Je pravděpodobné, že masožravci existovali předtím, než se vyvinula fotosyntéza v jednobuněčných organismech. Masožravci pravděpodobně existovali před býložravci, krmili se bakteriemi, které konzumovaly minerály a sloučeniny vzniklé kolem sopečných větracích otvorů nebo jiné „chemikálie“ "nalezené v mořské vodě. Je to víc než možné, je to velmi pravděpodobné.
Konečný výsledek všech je stejný. Rovnováha světových ekologických systémů vyžaduje absolutně masožravce. Bez nich by se systémy úplně zhroutily.

Můžeme mít jelena, protože máme vlky, medvědy, kojoty a orly atd. Bez nich bychom nemohli mít jeleny. To je prostě život a je to v pořádku.

V anglických zdrojích najdete dost informací.

https://www.go­ogle.cz/search?q=the­re+would+be+plan­ts+without+car­nivorous+animal­s&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b&gfe_rd=cr&d­cr=0&ei=p-FlWq37A4aq8we­W_KmAAQ

Upravil/a: annas

To jsou nesmysly. Jsi snad Bůh, že vymýšlíš nový řád přírody? Kdo by ty rostliny opyloval? Až by bylo tolik býložravců, že by rostliny nestačily a bylo vše vypasené, co by se dělo? O celý potravinový řetězec je v přírodě svým způsobem vyvážený. Jakýkoli zásah do něho by se zákonitě projevil někde jinde.

Upravil/a: quentos

„rostliny by mohly existovat bez živočichů všeobecně“???

Nastuduj si nejprve něco málo z biologie a až potom začni vymýšlet nový přírodní řád.

Kdysi nasadili do Austrálie králíky, a ti jim zničili veškerou vegetaci. Masožravci mají velmi důležitou úlohu, protože omezují právě rozšíření těchto býložravců. Je to stejné, jako bys řekla, že jsou nedůležití třeba ptáci, kteří jedí housenky, protože housenky jsou stejně důležité. Kdyby nebyly ptáci, housenky by zlikvidovaly veškerou úrodu. Prostě příroda nepřipustí, aby nějaký druh ovládl celou zemi, ať už jsou to masožravci , ptáci, mravenci, baktérie a pod.
A rostliny by také nemohly existovat samostatně, rozmnožují se díky tomu, že je včely opylují. Kdyby těchto nebylo, rostliny by sice se rozšířily po celé zemi, ale postupně by nastala jejich degradace.
Doplňuji – Jak nejsou důležití? Na co by byly rostliny, kdyby z nich nebyl užitek. Jako potrava pro zvířata, nektar pro hmyz a podobně, navíc z rostlin se získávají důležité látky, barviva, léčiva a podobně. A taky jako potrava a zdroj energie pro býložravce. No a ti býložravci se nemohou množit do nekonečna, pak by zlikvidovali veškerou faunu. Proto jsou masožravci, kteří to regulují. Člověk nějakými zásahy to občas pokazí, když přenese rostliny nebo živočichy na jiné místo. Ale příroda je mocnější a vyvíjí se. Kdyby nebyli masožravci, býložravci by se přemnožili, a navíc by zůstávali jak slabší, tak i silnější. A proto je to tak pěkně v přírodě zařízeno. A na to chceš nějaké odkazy, důkazy, nebo nějakou teorii? Podle mne má každý živočich své místo a funkci v přírodě. Rostlina i živočich, virus i bacil.

Upravil/a: quentos

Jak píší kolegové… V té teorii máš dost chyb.
Bez té soutěže by se spousta organismů vůbec nevyvinula (pokud zůstaneme u evoluční teorie). Spousta bylin je závislá na živočiších. Pokud by najednou zmizeli živočichové, s rostlinným světem by to dost zamávalo. Pokud by se živočichové pouze nevyvinuli, pak by se rostlinný svět vyvíjel jinak.

Rozhodně není pravda že „Rostliny by tím neutrpěly“ (neomezeným růstem populace býložravců). Vidělas někdy výběh nějakého hospodářského zvířete? Tak třeba pokud jsou slepice na menší zahradě, pak ze zahrady budeš mít během pár týdnů/měsíců holou pláň. Nepřežijí ani kopřivy. Stromy jakžtakž ano, ale nový strom tam nevyroste. Pak (pokud budeš chybět Ty jakožto zástupce té nejvyšší sorty) začnou zvířata chcípat hlady. Co je lepší? Riziko toho být loven, nebo smrt hlady pro většinu populace?

Upravil/a: quentos

Jak se tu už uvedlo – opylování rostlin. Je sice pravda, že některé rostliny se množí i přenosem pylu větrem, ale spousta jich je právě hmyzosnubných.
Dále mohou pomáhat i třeba někteří vodní ptáci, protože teprve po projití sežraného semena jejich trávicím traktem může rostlina vyklíčit, respektive se roznese dále (např. jalovec).
Díky zvířatům můžou vznikat vyšlapané cesty, na kterých můžou klíčit další rostliny, které by jinde neměly šanci se uchytit.
Na tzv. poháňkových pastvinách v podhorských oblastech se provádí pravidelné sešlapávání a spásání, aby zde mohl růst (opět ten) jalovec a vzácné orchideje.

Jak správně uvádíš kompetici – rychlejší běh atp. měla bys mít na paměti, že ty antilopy závodí hlavně mezi sebou, nikoliv s predátorem. Dokonce se někteří živočichové obětují za záchranu celého společenstva – tomu se říká altruismus.

Též tu bylo uvedeno přemnožení hlodavců – ti jsou nejpočetnějším řádem savců. Co by tu asi zbylo na nás, kdyby nám to všecko sežrali? Kdo by měl regulovat nemocné jedince? Měli bychom tu klást na každý metr 20 pastiček? Všichni si uděláme zbrojní průkaz a budeme je odstřelovat…?

Pokud otázka vyvstala na základě odmítání masa, jakožto životní filosofie, měla bys vědět, že člověk není masožravec, nýbrž všežravec, což ale neznamená, že musíme jíst všechno. Znamená to, že máme na výběr. Dnes už nemusíme chodit lovit do lesa (ale přijít do krámu a vzít si kýtu z mrazáku – haha), abychom nasytili náš kmen. Ale to by bylo zase na jiné a delší povídání.

Když to vemu od počátku – pokud by se tu zvířata vůbec neobjevila, asi tu máme dodnes obří přesličky, plavuně, kapradiny atd. Ale to bychom tu vlastně nebyli ani my.

K přečtení doporučuji jakoukoliv učebnici biologie a ekologie (protože jak víme, ekologie se nezabývá ochranou přírody, nýbrž vztahy mezi živými jedinci a jejich prostředím), pokud chceš něco konkrétního, tak Jak se dělá evoluce od Zrzavého, Storcha a Mihulky, nebo jakoukoliv knihu od evolučního biologa Jaroslava Flegra.

Ano, dokázala. Svého času byly na souši jen rostliny, ovšem to podnítilo vznik živočichů – býložravců a to zase vznik masožravců. Dnešní ekosystém je nastaven tak, že pokud by se z něj odstranili masožravci, tak by se příroda jak ji známe opět vrátila ke stavu středního proterozoika – což by obnášelo vymření NAPROSTÉ VĚTŠINY živočišných(bý­ložravých) i rostlinných dru­hů.

Obecně zahrávat si s něčím, co se vytvářelo miliardy let, aby to dobře fungovalo FAKT NENÍ DOBRÝ NÁPAD! ;) :D :D

(Proto jsem tak háklivý na „hurá“ genetické manipulace. Nejsem sice proti, dokonce považuji výzkum i experimenty na daném poli za NEZBYTNÉ – jen mi přijde, že by v tomto případě mělo platit nikoliv 2× měř a 1× řež, ale přinejmenším 10× měř! Ale to ne, hlavně prachy především a hned, tumáš „lepší“ kukuřici atd. Abychom se jednou nedivili… ;) :D :D)

Upravil/a: aliendrone

Ano, bez masožravců by příroda stále existovala, ale život by se vyvíjel jiným směrem. Jsi na dobré cestě, nenech se odradit posměchem, Darwin se také setkával s nepochopením.

Upravil/a: Emefej

Zas ňákej pošahanej vegoš, kterej by nejradši vystřílel všechny masožravce a všežravce? (A pak že jsou masožravci vrazi…)
Jak už bylo řečeno: kdo by rostliny opyloval? A navíc: když se opylovač přemnoží (jako se to často stává mouchám) – co potom? Kdo je sežere? To tě nezachráněj ani tuny Biolitu.

A ty jíš maso? Pak jsi taky masožravec.